Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

32 let od apokalypsy v Černobylu. Horší jadernou havárii lidstvo nezažilo

32 let od apokalypsy v Černobylu. Horší jadernou havárii lidstvo nezažilo

Před 32 lety došlo v někdejším SSSR u řeky Pripjať k největší katastrofě v historii jaderné energetiky. Následky nukleární havárie, jež zasáhla široká pásma Evropy, pociťují lidé dodnes. Pojďme si připomenout, co se v roce 1986 odehrálo, a jak ovlivnil hrozivý výbuch nejen přímé účastníky nehody, ale i celou jednu epochu evropských dějin.

„Současná generace už si možná nevzpomene na těch několik měsíců, kdy se v zemích jako Nizozemsko či Německo povinně likvidoval špenát a další zelenina,“ vzpomíná na roky následující po výbuchu článek přední ekologické neziskové organizace Greenpeace na svých stránkách. Připomíná i domácí skot, který musel být držen výhradně ve stájích, či soby v Laponsku, po dvě desetiletí hromadně porážené kvůli vysoké kontaminaci radioaktivním zářením.

Právě růstové aj. anomálie, postihující obyvatele a zvířata v zasažených oblastech v různé intenzitě ještě několik generací po katastrofě, se staly emblematickým znakem Černobylu. U generace lidí, vyrůstajících v 80. letech zejména v bývalém sovětském bloku, se symbol „dvouhlavého telete“ proměnil bezmála v legendu žijící vlastním životem.

720p 480p 360p 240p
Tragédie v Černobylu

Krom lidových mýtů má ovšem černobylská katastrofa své tragické reálné pozadí. Po sérii mohutných explozí, k nimž před 32 lety, v sobotu 26. dubna, na severu dnešní Ukrajiny došlo, se do vzduchu uvolnil radioaktivní mrak, jenž zasáhl takřka celou severní polokouli. Následkem uvolnění obrovského množství gama záření došlo k pohybu masy lidí – z oblastí Ukrajiny, Ruska a Běloruska jich bylo nakonec přesídleno přes 350 tisíc. Krom nich si pohroma vyžádala i úmrtí padesáti hasičů a záchranářů přímo na místě a lidské oběti jdoucí v celkovém součtu zřejmě až do stovek tisíců. Přesný počet obětí však zůstává vzhledem k vysokému stupni řízeného utajení dodnes nejasný.

Dodnes se spekuluje i o přesných příčinách výbuchu; nejčastěji se uvádí špatné plánování a riskantní provedení technické zkoušky, druh použitého reaktoru a nekompetentnost přítomného personálu. Za nekvalifikovaný a liknavý postup jsou pak kritizovány i manévry uskutečněné sovětskou vládou bezprostředně po neštěstí. Podle některých teorií stály dokonce i za rozpadem sovětského bloku, coby katalyzátor problémů, které eskalovaly počátkem 90. let. „Ještě silněji než technologická katastrofa se Černobyl ukázal jako symptom zkorumpovaného a krachujícího režimu,“ uvádí v této souvislosti například článek BBC.

Z hlediska závažnosti se černobylská katastrofa řadí na první místo před havárii v japonské Fukušimě z roku 2011, s níž zároveň jako jediná drží nejvyšší sedmičku na mezinárodní stupnici jaderných událostí INES. Množství ze zasažených oblastí zůstává dodnes nepřístupnou zónou, pro jejíž navštívení potřebujete speciální povolení ukrajinské vlády. V místě samotném se pak lze obvykle zdržovat maximálně 12 hodin.

Dodnes citelná zdravotní rizika popsal mj. britský radiobiolog Ian Fairlie, jehož studie TORCH z roku 2016 usiluje o důkaz toho, že zdravotními dopady černobylské katastrofy je třeba se zabývat neustále. „Máme tady leukémii u dětí, rakovinu štítné žlázy a další zdravotní problémy jako onemocnění kardiovaskulárního systému. Všechny tyto nemoci se stále objevují v důsledku Černobylu,“ uvedl Fairlie před dvěma lety na konferenci o jaderné energetice v Praze.

V zemích, které byly katastrofou zasaženy nejvíce - v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku – jsou oblasti o stovkách čtverečních kilometrů dodnes příliš znečištěné na to, aby se sem mohli vrátit lidé. Několik milionů lidí v širším dosahu pak musí denně čelit riziku radioaktivní kontaminace.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1