Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozí nám technologická totalita, čeká nás nový středověk, varuje odborník na inovace

Hrozí nám technologická totalita, čeká nás nový středověk, varuje odborník na inovace

Žijeme v době, kdy si výrobní linky povídají a sklady samy hlásí, kdy v nich dojde zboží. Přístroje jsou samy schopny předem hlásit, že se nejspíše brzy porouchají. Díky tomu, že umělá inteligence umí predikovat i věci jako zločin a krádeže, daří se snižovat kriminalitu lidí — například v Los Angeles o 30 %. Realitní kanceláře již nabízejí domy se smart technologiemi v základní výbavě; mluví se o smart cities. V mainstreamových médiích se běžně píše o tzv. Průmyslu 4.0, tedy čtvrté průmyslové revoluci, která se stala zastřešujícím pojmem pro současné změny.

I ty nejčtenější servery zaměřené na infotainment píší o rizicích spojených se vstupem robotiky do běžného života. Znamená to, že se přiblížil bod zlomu, který Ray Kurzweil z Googlu a další vizionáři nazývají singularita, tedy moment, kdy schopnosti robotů překonají schopnosti lidí? Na to a další souvislosti jsme se zeptali předního českého odborníka na digitální průmyslové inovace — Průmysl 4.0 Zdeňka Havelky z firmy A21, který se zabývá i filosofickou nadstavbou současných trendů a neváhá hledat paralely u středověkých mystiků. Zveřejňujeme on-line rozhovor, který vyšel v prvním čísle časopisu InfoLab, které se věnovalo robotické revoluci.

Nastal tedy už onen bod zlomu, který prorokoval  v 60. letech Ray Kurzweil?

V určitých parametrech roboti překonávají schopnosti lidí již nyní. Singularita je zlomem, kdy umělá inteligence jako kombinace softwaru, hardwaru a dat podávajících obraz světa překoná schopnosti člověka a začne vytvářet lepší varianty sebe sama, a to jak na úrovni softwaru, tak hardwaru. Tento zlom v historii ještě nenastal. Ray Kurzweil vidí tento zlom relativně blízko — někdy kolem roku 2045. Já se domnívám, že je třeba rozlišovat mezi matematicky modelovanou, účelově zaměřenou inteligencí strojů, a komplexní, takříkajíc otevřenou inteligencí člověka. Stroje umí počítat, umí si pamatovat a dnes se umí i učit, nicméně jen lidé — někteří — jsou moudří. Proto se domnívám, že singularita je určitým modernistickým mýtem. Technologicky můžeme za několik desetiletí skutečně dospět do situace, kdy umělá inteligence převezme svůj vlastní rozvoj, nicméně člověk ve své komplexitě překonán nebude. Člověk není pouhou inteligencí.

V této souvislosti je důležité zmínit tzv. Moorův zákon, který už v roce 1965 vyslovil spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Uměl byste jednoduše vysvětlit, v čem spočívá?

Moorův zákon není zákon. Jedná se o empirické pravidlo odpozorované spoluzakladatelem firmy Intel Gordonem Moorem, které říká, že počet tranzistorů, které jsou umístěny na integrovaném obvodě v počítačích, se zhruba zdvojnásobí každých osmnáct měsíců při zachování stejné ceny. To znamená, že počet tranzistorů ke zpracování informace roste exponenciálně. Pro představu, kdyby touto rychlostí inovoval automobilový průmysl, tak bychom novou škodovkou, kterou si koupíme za 1 Kč, cestovali na Měsíc s doživotně plnou nádrží benzínu několik sekund. Takzvaný Moorův zákon stále platí, nevztahuje se jen na počítačové čipy, ale i na paměti, senzory a další prvky výpočetní techniky. A bude platit i nadále, neboť se bude měnit způsob fyzikální realizace výpočetních technologií, nikoliv cíl — zvyšování výpočetního výkonu.

V souvislosti s nástupem nového paradigmatu „informatické éry“ mluvíte o „novém středověku“. Jak to chápete?

Svět se rychle mění, a tak je třeba se znovu ptát, co je pro život a chování člověka opravdu důležité. Metaforicky se dá umělá inteligence přirovnat k andělům tak, jak o nich uvažovali sv. Tomáš Akvinský a sv. Bonaventura — a proto otázka „Kolik andělů se vejde na špičku jehly?“ opět dává smysl. Zkrátka přichází jakýsi středověk ve smyslu „střední věk“, v kterém určité pravdy moderního člověka přestanou platit.

Jaké například?

Jeden můj kamarád řekl, že je „mozek“. Tedy identifikoval se se svým myšlením na materiální bázi. Standardní modernistické paradigma se opírá o redukcionismus všeho na hmotu a energii, které do pohybu uvádí darwinistická evoluce. A nositelem spásy je na tomto kolotoči stát. Zajišťuje bezpečnost, zdraví, vzdělání, práci atd. Já se ptám — je tohle celá skutečnost?

Co sociální důsledky nového paradigmatu? Nehrozí podle vás například vlna sociálních nepokojů, pramenících z toho, že stroje budou brát řadě lidí práci? Co „zbude“ těmto, často málo kvalifikovaným, lidem? Z čeho budou žít? Dává podle vás v tomto kontextu smysl minimální zaručený příjem?

Otázka je, zda koncept „zaměstnání“ v novém středověku přežije. Práce jako takové bude vždy dostatek, budou se jen měnit formy její organizace, náplň a způsoby odměňování. Pokud změny spojené s nástupem digitální inteligence a infrastruktury zvládneme dobře, máme šanci žít v jistém materiálním dostatku a soustředit se například na zlepšování mezilidských vztahů.

Není zásadním handicapem pro úspěšný přesun ke společnosti umělé inteligence, že tento přesun řídí ve jménu svobody lidé, byť velmi chytří, z gigantů typu Google či Apple, jejichž cíle jsou zcela přízemní — především vydělat peníze a získat maximální podíl na trhu? Nehrozí nám Orwellův Velký bratr?

Tady si dovolím polemiku — cíl vydělat peníze není přízemní. Pokud nejde o nějaký parazitismus, tak je zisk vyjádřením spokojenosti zákazníka s poskytnutým produktem či službou. A zmiňovaní giganti poskytují ty nejlepší služby pro své zákazníky. Nikdo je — zatím — nenutí služby těchto společností využívat. Druhou otázkou je infantilní poskytování osobních informací těmto společnostem — to je na zodpovědnosti každého jedince. Velký bratr nám zatím nehrozí — to spíš Krásný nový svět Aldouse Huxleyho.

Nehrozí nám tedy nová totalita o to sofistikovanější, že se halí do zdánlivě šlechetného závoje svobody?

Vidím určité znepokojující trendy spojené právě s mytologizací singularity. Prohlédněte si Kurzweilova videa na Youtube. Ten člověk chce dosáhnout nesmrtelnosti prostřednictvím technologie a myslí to vážně. Na technologickém pozadí se vynořuje nové „náboženství“ a s tím mám problém. Podívejme se na minulé století — nacismus a komunismus byla odporná politická náboženství slibující ráj na zemi pro své vyvolené. Ano, jistá forma totality hrozí.


720p 360p
PROC - Roboti


Je nepochybné, že stát bude součástí tohoto procesu, ať formou projektů spadajících pod pojem „smart cities“, či dalšími. V Česku existuje vládní iniciativa pro Průmysl 4.0.  Jaká by podle vás měla být role státu v procesu digitalizace společnosti?

Moderní stát, zrozený z náboženských válek v 17. století, s jistým monopolem na násilí a výklad skutečnosti chápu spíše jako problém. Dnes již neplatí princip vzešlý z vestfálského míru „Cuius regio, eius religio“, podle kterého si panovník mohl zvolit náboženské vyznání pro svou zemi. Například nekontrolovatelná brutalita politického islamismu poukazuje k novému středověku v té negativní podobě. Je otázkou, kdo ve věku kryptoměn bude platit daně a zachovávat loajalitu státu možná neschopnému zajistit svou základní funkci — poskytovat bezpečnost jeho občanům. Toto je klíčový problém a uvidíme, zda se s ním státy ve věku politické korektnosti či demagogických exhibicí populistů budou schopny vypořádat.

Jaká je podle vás role státu v nadcházející době? Měl by například nějak pomáhat menším a středním podnikům, aby se snížilo riziko, že z digitální transformace vyjdou vítězně dvě, maximálně tři velké firmy v oboru, které si pak budou moci diktovat podmínky?

Teoreticky by snad stát pomoci mohl, ale v praxi je malý podnikatel tím, koho stát „opečovává“ spíše formou nařízení a regulací. Pokud se na situaci podíváme prizmatem „nového středověku“, tak je malý podnikatel tím, kdo bojuje o svou suverenitu — něco jako svobodný rolník — a stát tím největším feudálem. Tehdy o pomoc určitě nešlo. Neříkám, že to dnes nemůže být jiné, ale kromě překomplikovaných dotací zatím nevidím nic moc pozitivního.

Mluví se o digitální demenci, která může mít a již má fatální následky zejména u dětí. Rostoucí počet dětí — i v Česku — nezvládne vůbec nebo jen velmi špatně napsat diktát, protože se jim díky nadužívání tabletů dostatečně nevyvinulo příslušné centrum v mozku. Z tohoto hlediska nevypadá IT a digitalizace jako něco, co by bylo lidstvu ku prospěchu. Co s tím?

Začít v rodinách. Rodiče by si měli uvědomit svou zodpovědnost za vedení svých dětí a jít příkladem. Minimum facebooku a youtube, ale čtení knih a dlouhé procházky. Digitalizace může být ku prospěchu především v produkci. V osobním životě se jedná o náhražku, o instantní uspokojení bohužel s obrovským rizikem negativních vedlejších účinků.

Často se mluví o tom, že současný vývoj zahrnující i vzestup robotiky zásadně mění tradiční mužské role. Existuje statistika, podle které dnes studuje na vysokých školách více žen než mužů. Celoplanetárním bestsellerem se letos stala kniha „Odpojený muž“ psychologa Philipa Zimbarda. Jaké budou podle vás role muže, resp. žen v dalších desetiletích?

Zimbarda mám velmi rád a domnívám se, že ve své nové knize trefil hřebíček na hlavičku. Jen bych to neviděl tak pesimisticky. Je dobré, že na vysokých školách studují ženy, pokud je jich více než mužů, komu to vadí? Problémem je mužská infantilita — dle Zimbarda závislost věčných chlapců na hraní her a pornu. Muži dnes nevychovávají muže. Jak jsem řekl, vše začíná v rodinách. Muž se mužem nerodí, ale stává. Toto je téma přesahující rozhovor, a tak jen s Tylerem Durdenem připomenu první pravidlo klubu rváčů: „Nikdy nemluv o klubu rváčů“. Takže tak.

Dobře. Gordon Moore, o kterém jsme mluvili na začátku, se kdysi nechal slyšet, že jeho zákon je popřením Murphyho zákona. Neboli že všechno bude lepší a hezčí, a nikoliv že co se může pokazit, se také pokazí. Na druhou stranu Žížala, což je přezdívka jednoho z hrdinů populárního satirického seriálu Kancelář Blaník, se nedávno nechal slyšet v tom smyslu, že „vědci se sice obávají nástupu umělé inteligence, avšak on sám se vždy spíš bál reálných blbců“. Souhlasíte se Žížalou a Moorem, nebo spíše s Murphym?

Se všemi. Čeho se obávám, je koncentrace reálných blbců u moci v kombinaci s umělou inteligencí. Nicméně nový středověk vrací do hry víru, naději a lásku, tak hlavu vzhůru.  


Text vyšel v prvním čísle magazínu InfoLab, který připravila redakce INFO.CZ a který se věnoval nadcházející robotické revoluci.

InfoLab

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1