Ze smradu z prasat jsme zvraceli, tvrdí potomci vězňů. Někteří Letští ale výkup vepřína neschvalují | info.cz

Články odjinud

Ze smradu z prasat jsme zvraceli, tvrdí potomci vězňů. Někteří Letští ale výkup vepřína neschvalují

Tábor v Letech u Písku je sice pro některé „neexistujícím pseudokoncentrákem", pro jiné ale místem, kde umírali jejich příbuzní. V současné době na území bývalého cikánského tábora v Letech u Písku stojí velkovýkrmna prasat. Vepřín na podzim odkoupil stát a předal ho do správy Muzea romské kultury. To chce na místě vybudovat památník a expozici. Do příprav chce zapojit také místní občany, kteří měli možnost se zúčastnit společné debaty se zástupci muzea a příbuznými vězněných. Ačkoli někteří ukázali ochotu a snahu se zapojit do vzniku památníku, někteří zdejší obyvatelé se zrušením vepřína evidentně nesouhlasili a dali to na debatě nahlas najevo.

„Máme zájem spolupracovat s místními a zapojit je do projektu,“ řekla na úvod debaty ředitelka Muzea romské kultury (MRK) Jana Horváthová. Setkání, které společně s muzeem uspořádala organizace Romea, mělo pomoci prolomit ledy. Ty se navršily mezi místními, z nichž někteří ve vepříně pracovali, a potomky letských vězňů, kteří desítky let uctívali památku svých příbuzných pár metrů od prasat.  

Vězni tu neumírali jen na tyfus. Trýznili je hlady i bitím

„Necítíme zášť k celé obci, jak si někteří mysleli, když jsme blokovali vstup do velkovýkrmny. Mojí ženě tady ale zemřely tři čtvrtiny rodiny. A neumírali jen na tyfus, jak se říká. Umlátili je, umírali hlady,… Když jsem sem před dvěma roky vzal svoji dcerku, tak se z toho smradu z prasat pozvracela,“ potvrdil potomek vězňů Josef Miker. Zápach z vepřů je v místě stále cítit, přestože poslední zvířata odsud zmizela v polovině března. Kousek od současného památníku, který vzniknul v 90. letech několik desítek metrů od vepřína, se ale nyní pasou krávy. Přístup místních k bývalému táboru je totiž ambivalentní.

Do debaty se zapojilo několik mužů, kteří prohlašovali, že jsou přímo z Let či sousedních vesnic. Většina z nich rozporovala cenu, za kterou stát vepřín vykoupil. Firma Agpi požadovala za velkovýkrmnu 450 milionů korun. Společně s výtkami ohledně ceny, kterou stát uvolnil z rozpočtu, se pak objevovaly názory spojené s typickými mýty, které se o bývalém cikánském táboře ve společnosti dlouhodobě šíří.

Místní se divili výkupní ceně vepřína a rozporovali umístění tábora

Jeden ze zdejších se podivoval, proč by se měl vykupovat „pracovní tábor, kde byli jen nemakačenka a karbaníci“. Přítomní historici z MRK proto znovu vysvětlili, že ačkoli zde v roce 1940 vznikl původně kárný pracovní tábor, v létě 1942 se změnil na cikánský tábor. Zde se nuceně a pouze z rasových důvodů musely shromáždit celé romské rodiny včetně dětí, které za „nemakačenka“ nikdo považovat nemůže.

V táboře se narodilo celkem 36 dětí. Přežilo jediné. „Mělo světlou kůži a blonďaté vlásky. Oblíbila si ho manželka velitele Janovského, proto toto jediné děťátko přežilo," vysvětluje potomek vězněných Čěnek Ružička, kterému v táboře zemřel dědeček a několikaměsíční sestra. Osud dětí v táboře byl tragický. Dle svědectví narozené děti dozorci házeli do vody a různě je trýznili.

Další z místních obyvatel při debatě navíc rozporoval samotný fakt, že vepřín stojí na místě bývalého tábora, a proto bylo zbytečné jej vykupovat. K této výtce promluvil archeolog Pavel Vařeka, který v uplynulých dvou letech vedl v místě terénní průzkum. Na základě satelitních snímků dokázal, že tábor stál v areálu současného vepřína a pouze minimum z něj se nacházelo za hranicí velkovýkrmny.

„Při výzkumu jsme odkryli pouze asi jedno procento ze základů původního tábora. V areálu vepřína jsme ještě nezkoumali, jen na obecních pozemcích kolem. Podařilo se nám najít základy budov a osobní věci vězňů, vše poměrně dobře zachované,“ vysvětlil Vařeka. Vykopávky také potvrdily, že tábor byl v roce 1943 po uzavření spálen. Pochybovače z řad zdejších obyvatel však archeolog tímto vysvětlením nepřesvědčil a stále tvrdili, že přímo na území tábora vepřín nestojí.

„Tábor je v areálu vepřína. Ale i kdyby byl vepřín vedle tábora, přijde vám správné, že by hned vedle místa utrpení našich příbuzných měly být prasata? Mně ne,“ utnul debatu Čeněk Růžička. Kromě kritiků se na debatě ve stejné míře ozývaly ale i hlasy podpory, především od zastupitelů okolních obcí. 

Demolici zaplatí stát, výstavbu památníku Norové

Stát přispěje na demolici vepřína 117 milionů korun. Ačkoli se původně předpokládalo, že budovy by měly zmizet do konce roku, reálnější je prý nyní představa, že k tomu dojde na jaře 2019. Vybudování památníku by pak mělo být levnější než demolice. Zaplatit ho chce Norsko prostřednictvím svých fondů, ze kterých chce věnovat milion eur (asi 25 milionů korun). Podobu památníku určí výběrové řízení. Zástupci Muzea ale už představu mají.

V severozápadní části areálu, kde tábor stál, by mělo vzniknout tiché pietní místo, kde by byly naznačeny obrysy původních budov tábora. V místě současné vrátnice by mělo být návštěvnické centrum. Součástí představ je i alej, kde by počet stromů odpovídal množství zde zemřelých vězňů. Nové pietní místo by Muzeum chtělo také propojit se stávajícím pomníkem, který sice leží jen o několik desítek metrů dál, ale zatím obě místa nepropojuje cesta. Objevují se také názory, že by se alespoň jedna z budov vepřína měla zachovat jako memento toho, jak se k památce obětí zachovali komunisté.

Tábor v Letech u Písku zřídily v roce 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Po dvou letech v srpnu 1942 se zařízení změnilo na Cikánský tábor, ve kterém byly uvězněny celé rodiny. Dohlíželi na ně čeští četníci. Počátkem roku 1943 vypukla v táboře rozsáhlá tyfová epidemie. V srpnu 1943 byl tábor uzavřen a následně vypálen a srovnán se zemí.

Odhady o počtu obětí se liší. Dle vládních dokumentů zemřelo nejméně 327 lidí, z toho 241 dětí. Rodiny žily v táboře odděleně - zvlášť ženy, muži, ale i děti. Právě ty se staly bez dostatečné péče nejzranitelnějšími oběťmi. Někteří badatelé předpokládají, že mrtvých mohlo být mnohem více, až kolem 600 až tisíce. V 70. letech v místě vznikl vepřín, který zde fungoval do března 2018.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud