Uhlazení třicátníci s právnickým doktorátem v kapse, kteří se neštítili posílat nevinné lidi do koncentráků a pod gilotinu. Tak podle bádání historiků Jana Vajskebra a Jana Zumra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vypadali velitelé řídicích úřadoven protektorátního gestapa. Přestože nacisté s koncem války zlikvidovali řadu důležitých dokumentů a snažili se zakrýt minulost válečných zločinců, badatelům se nyní povedlo identifikovat zhruba 200 mužů, velitelských kádrů gestapa v protektorátu, kteří mají na svědomí tisíce životů. Byli to především mladí lidé, kteří po válce často unikli trestu. „Později se ukázalo, že ani československá justice, pod sovětským nátlakem, dostatečnou spravedlnost nezajistila. Po dohodě sovětských a západoněmeckých politiků byla většina z odsouzených nacistů v roce 1955 propuštěna a odsunuta do západního Německa, nebo do Rakouska,“ vysvětluje historik Jan Zumr.

Ve Vaší studii se zabýváte vedoucími činiteli protektorátního gestapa. Máme si je představit spíše jako úředníky, nebo se také aktivně podíleli na bestiálních zostřených výsleších?

Hlavním úkolem vedoucích úředníků nebylo fyzické týrání zadržených, na to stáli v hierarchii gestapa příliš vysoko. Zostřené výslechy zpravidla nařizovali a tolerovali.  My se nicméně nezabýváme jen zločiny, které páchali v protektorátu, ale také tím, jak se chovali na jiných okupovaných územích. A tam mnohdy osobně zabíjeli. Třeba Franz Schauschütz, vedoucí referátu brněnské řídící úřadovny, který měl na starosti boj s parašutisty, byl v roce 1941 nasazen v Sovětském svazu, kde měl jako velitel popravčí čety na svědomí nejméně 5 tisíc litevských Židů. Podobným případem je Konrad Paikert, což byl poslední vedoucí venkovní služebny v Mladé Boleslavi, který v roce 1943 organizoval deportace obyvatel ghett v okupovaném Polsku do koncentračních táborů a podle svědectví židy osobně bil a zabíjel.

Členové velitelského sboru gestapa tedy nebyli jen vrahy od psacího stolu, nýbrž také muži, kteří měli ruce doslova zbrocené krví. Byli zodpovědní za represivní opatření vůči Čechům, posílali je do koncentračních táborů a u stanných soudů je odsuzovali k trestu smrti. Zároveň se řada z nich osobně podílela na vyhlazovací válce na východní frontě a nemůžeme opomenout ani účast na masakrech v protektorátu v Lidicích, Ležákách, Velkém Meziříčí, Ploštině i jinde.

Čím se lišilo gestapo v protektorátu od bezpečnostního aparátu v jiných okupovaných zemích?

Protektorát byl, na rozdíl od jiných okupovaných území, součástí říše, proto se zdejší organizační struktura gestapa nijak zvlášť neodlišovala od té v Německu. Co se týče vyšetřovacích metod, tak ty byly také všude stejné. Když nestačily klasické vyšetřovací praktiky, tak nastupoval brutální teror. Řekl bych, že v protektorátu na rozdíl od jiných oblastí nacistického Německa ale nebyli jednotliví úředníci vyměňováni tak často a zůstávali zde mnohdy po celou dobu války. To si vysvětluji tím, že bylo potřeba dobře znát české prostředí a když už ho někdo poznal, tak ho neposílali pryč. Nesmíme rovněž zapomínat na skutečnost, že zde Němci tvořili pouze menšinu obyvatel. Jen v případě Brna se zdá, že se zdejší vyšší úředníci, zejména ti mladí, měnili poměrně pravidelně. To odpovídalo obecné politice gestapa, která zastávala princip takzvané bojující správy, podle které by úředníci měli být zbaveni regionálních vazeb a měli by neustále rotovat po území říše i na okupovaných územích.

Zkoumali jste také národnostní složení velitelského sboru gestapa na území protektorátu. Byli mezi nacistickými veliteli i čeští Němci?

Zatím jsme byli schopní identifikovat 183 lidí ve velitelských funkcích. Většina z nich pocházela z Německa, čtvrtina z Rakouska, ve třech případech to byli čeští Němci. Podíl Rakušanů je nadprůměrný. Není to ale tím, že by byl nadpůrměrný jejich počet v gestapu obecně.

Když v březnu 1939 začala okupace českého vnitrozemí, tak většina příslušníků operačních skupin působících na Moravě byla složená z Rakušanů, protože přicházeli z řídící úřadovny gestapa ve Vídni, která byla geograficky blízko a která měla nadpůrměrný počet zaměstnanců. Část příslušníků gestapa byla po ukončení činnosti okupačních oddílů stažena zpět do Vídně, ale většina jich tady zůstala.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital