Pomohla Heydrichovi, ale skončila v Terezíně. Marii Navarovou zničili nacisté i komunisté

Aneta Černá

„Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem,“ pronesl ve filmu Vyšší princip profesor Málek, který tak komentoval útok na Reinharda Heydricha. Je ale zločinem poskytnout pomoc tyranovi, který umírá? Toto morální dilema se přímo odráží v osudu Marie Navarové, bývalé zdravotní sestry, která poskytla 27. května 1942 první pomoc raněnému Reinhardu Heydrichovi. Ačkoli nebyla kolaborantkou, dostala za tuto službu zastupujícímu říšskému protektorovi odměnu a po válce také osm let vězení. Z jejího trestního spisu a desítek svědectví ale vyplývá, že velmi aktivně působila v odboji. Její příběh je jedním z příkladů, kterým se nacisté snažili Čechům vtlouct do hlav, že jsou národem kolaborantů, ačkoli to nebyla pravda.

„Nepravdivé obviňování českého národa z kolaborace a udavačství má počátek již v době německé okupace. Například již za heydrichiády v protektorátním tisku uveřejňovalo gestapo poděkování veřejnosti za to, jak „spolupracuje s tajnou státní policií při pátrání po vrazích obergruppenführera a generála policie Heydricha“. Ve skutečnosti se ale úředníci gestapa v korespondenci mezi s sebou rozčilovali nad tím, že Češi nejsou ochotní spolupracovat a udávat,“ vysvětluje archivář Vojtěch Šustek původ lži o českém národu kolaborantů. Ve skutečnosti nacisté ani dva týdny po útoku neměli žádné vodítko.

Nacisté upláceli i vraždili děti. Český odboj přesto Kubiše s Gabčíkem neudal

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital