Szájer, netvor, pokrytec… Maďarský europoslanec je pro média až příliš lákavý terč

Naše newslettery rozesíláme každý týden

03. 12. 2020 • 13:39
KOMENTÁŘ MATYÁŠE ZRNA | Uznávám, že to je až příliš lákavé, aby se to nechalo jen tak ležet ladem. Konzervativní europoslanec, hlásná trouba tradičních hodnot a autor homofobních zákonů chycen na gay party v době lockdownu v Bruselu. Ano, jde o story maďarského europoslance a jednoho z původních spoluzakladatelů Fideszu Józsefa Szájera. Potíž s tím je jen jedna – není to tak úplně pravda.

Základní fakta pravdivá jsou – Szajer se skutečně zúčastnil pánského večírku a to v době lockdownu, kdy je shromažďování více lidí zakázáno. V Bruselu si nesmíte pozvat ani k sobě do bytu více než jednu cizí osobu. Ale co ta ostatní tvrzení, která z homosexuála, který se zúčastnil večírku, dělají pokryteckého netvora?

Homofobní netvor

Aktuálně.cz nám přináší příběh o muži, který je ženatý a přitom se „aktivně podílel na změně ústavy, která umožňuje vládě přijímat zákony diskriminující homosexuály.“ Do maďarské ústavy se tak dostala „řada změn upevňujících tradiční pojetí rodiny a manželství a diskriminující sexuální menšiny.“ Na základě těchto změn tak podle Aktuálně.cz Maďarsko v posledních letech mění v rámci zachování „křesťanských hodnot“ právní předpisy, které omezují práva LGBT lidí a jako příklad udává zákon, který zakazuje transsexuálním lidem žádat o změnu pohlaví.

Seznam Zprávy zmiňují, že je Szajer ženat a že až dosud platil za velkého zastánce konzervativních křesťanských hodnot a podílel se na rétorice Fideszu o „mravní prohnilosti Západu a zkaženosti bruselských elit a levice“.

Právnička Adéla Horáková z JsmeFér si na blogu na Aktuálně.cz stěžuje, že Szájer s Orbánem už léta vede pečlivě naplánovaný a promyšlený útok proti ženám a LGBT+ lidem. Brání „tradiční rodinu“ a „křesťanské hodnoty“. Můžete si říct, jak je možné, že někdo kdo chodí na gay sex party je zároveň tak aktivním homofobem? Bohužel je to možné. Na jednu stranu jsou podobní lidé často sami obětí systému, který vytváří – jsou obětí internalizované homofobie. Protože je společnost nepřijímá jací jsou, mají problém přijmout sami sebe a tak v sebezáchovném pudu a snaze zapadnout si někteří lidé začnou namlouvat, že s nimi opravdu není něco v pořádku.

Jak to tedy je ve skutečnosti? Ano, Szájer je ženat, ale možná by stálo za to zmínit, že jeho homosexualita byla veřejným tajemstvím, které nijak nepopíral a že se svou ženou žil již léta odděleně (on v Bruselu, ona v Budapešti). Bral si ji kdysi ve velmi mladém věku, kdy se po tragické smrti rodičů stal poručníkem svých mladších sourozenců. Pokrytcem v osobním životě tedy nebyl. Nikdy nepopíral, že je homosexuál, se ženou nežil a jeho sňatek se dá pochopit situací, ve které se dávno v 80. létech ocitnul.

Co je dnes homofobní?

A jak je to s jeho aktivní homofobní politikou? V podstatě se dá vysledovat jediný případ, který tak v očích LGBT aktivistů může vypadat. A to je spoluautorství maďarské ústavy z roku 2011. Ta označuje manželství za svazek muže a ženy, kterýžto banální – a po několik tisíc let zřejmý – fakt je dnes označován za homofobní. Podobné znění ústavy mají i Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Polsko či Slovensko, přičemž zároveň právě Maďarsko (a Chorvatsko) uznává i registrované partnerství, proti kterému nikdo nic nemá a to včetně Orbána, který si jinak údajně homosexuály „smaží k večeři“.

Se zákonem o změně pohlaví nemá Szájer nic společného a jde mimochodem o právní úpravu, která platí i u nás – tedy, že pokud si chcete změnit v dokumentech pohlaví, musíte si změnit i své fyzické pohlaví. Opět poměrně banální věc. Jinak v Maďarsku homosexuály nikdo nediskriminuje, pro Fidesz to obecně není téma. Orbán se k tomu vyjádřil za třicet let jen jednou, kdy řekl, že „Maďarsko je tolerantní země“ a ocenil, že se tamní homosexuálové „nezapojují do provokativních forem chování známých ze Západu; lidé, kteří vedou způsob života odlišný od tradičního, jsou zde v bezpečí.“

Potíž ale je, že nestačí být tolerantní, musíte aktivně podporovat stále nové a nové agendy stále se rozšiřujícího počtu písmenek LGBTIQ… Nestačí, co je, vadí i to, co chybí. Aktuálně.cz tak cituje maďarského novináře Szabolcse Panyiho: „Nejde ale jen o to, co ústavní změny vytvořené Szájerem všechno obsahují. Stejně důležité je to, co v nich chybí. Neexistuje například ústavní ochrana před diskriminací na základě sexuální orientace.“

I gay může být konzervativec

Levicoví LGBT aktivisté ovšem nemají univerzální nárok na to vystupovat za celou LGBT komunitu a jakoukoliv odchylku od jediné možné pravdy označit jako homofobii, případě viníka psychologizovat, jako někoho, kdo má problém přijmout sama sebe a proto se stal homofobem. Je to obdobné, jako když Madelleine Albrightová říkala, že ženy, které nebudou volit Clintonovou, skončí v pekle nebo když Joe Biden tvrdil, že černoch, který ho nebude volit, není černý. 

Homofobem by pak mohl dle jejich výkladů být nazýván i Jiří Pospíšil, jelikož za jeho působení na ministerstvu spravedlnosti vznikl nový občanský zákoník a on jeho schválení ex post vnímal jako historický úkol, přičemž část druhá, zabývající se rodinným právem, začíná § 655: „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“ Jenže i gay může být konzervativec. I gay může být proti stejnopohlavnímu manželství. I gay může být spokojen se světem, ve kterém žije, ve kterém ho jeho konzervativní přátelé zjevně bez problémů přijímají a kde může (pokud není lockdown) chodit na pánské večírky. Paradoxně až do této chvíle byl Szájer (který je navíc židovského původu) oblíbeným terčem maďarské krajní pravice (ano, napravo od Fidesz je hodně „ošklivých“ stran, lidí a hnutí, ovšem některé se stávají i pro liberální levicí najednou akceptovatelné, protože jsou proti Orbánovi, takže je vše zapomenuto). Na neonacistickém webu Kurucz měl Szájet například oblíbenou přezdívku buziszájer z Zsideszu (buzerant z Žideszu).

Text vyšel na stránkách Konzervativních novin, zveřejňujeme ho v rámci spolupráce.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
16. 01. 2021 • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
16. 01. 2021 • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.