Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš ohledně služebního zákona nemůže naříkat, že nebyl varován. Komentář Martina Kupky

Babiš ohledně služebního zákona nemůže naříkat, že nebyl varován. Komentář Martina Kupky
 

V Česku se dnes dějí nestandardní věci týkající se chodu ministerstev a dalších státních úřadů. Ministři ve skutečnosti vyměnili víc vedoucích pracovníků svých úřadů, než připouštějí. Vláda se tváří že Brusel nemá výhrady k vládou prosazovaným změnám, ale skutečnost je jiná – komise je ve skutečnosti znepokojena klíčovými prvky návrhu.

Těmito větami se dá shrnout vývoj posledních dvou týdnů, kdy se k připravované novele služebního zákona (ten stanoví pravidla pro státní úřadníky) nejprve vyjádřila česká Transparency International a poté Český rozhlas shromáždil informace o skutečném postoji Evropské komise ke změnám projednávaným v českém parlamentu.

Podle mě je úplně jasné, že změnu potřebujeme. Státní služba se vlivem zákona z roku 2014 a snahy zabránit výměnám většiny vedoucích, ředitelů a náměstků uzavřela pro lidi zvenčí – ze soukromých firem i z akademického prostředí, a tak úřednický stav zkostnatěl a točí se v kruhu. Zákon je nepružný, protože například i okrajová změna pověření sekce, odboru nebo oddělení vyžaduje nové výběrové řízení na pozici jeho šéfa. Je to proto, že Sobotkova vláda podlehla bezhlavě tlaku na přijetí služebního zákona, totiž aby se úředníci a jejich šéfové neměnili po každých volbách a úřady si držely aspoň základní míru kontinuity, zachovávaly si know-how.

Současně ale zákon přehnaně brání tomu, aby noví ministři mohli zasahovat do činnosti svých ministerstev. To je ovšem zcela legitimní požadavek, pokud mají být ministři schopni plnit své programové priority a nést politickou odpovědnost prakticky za cokoli, co se v jejich úřadech šustne. Vláda je pak tlačena k tomu, aby ve snaze tento legitimní požadavek aspoň částečně naplnit činila kroky nekorektní či dokonce nezákonné, a aby je navíc různými způsoby zakrývala.

Ano, změnu ze všech uvedených a mnohých dalších důvodů potřebujeme, ale posledním, kdo si může stěžovat na současný stav a volat po urychlené novelizaci zákona, je Andrej Babiš. To on se při projednávání zákona v parlamentu v roce 2014 přidal k sociálním demokratům a se svým hnutím nyní kritizovaný služební zákon schválil. Nemůže přitom naříkat, že by nebyl varován. Diskuse o zákonu byla složitá a dlouhá, sněmovně ho vrátil dokonce i prezident Zeman.

Babiš nyní se svou vládou sepsal zjevně účelový návrh, který vychýlí kyvadlo dějin státní správy opět zcela na druhou stranu. Z dosud tříkolového výběrového řízení na obsazení úřednického místa má být řízení dvoukolové, a to i v případě, že v prvním kole komise vybere vhodné uchazeče, ale vedení ministerstva si z nich nikoho nevybere. Hned se otevře cesta do druhého kola, kam může přijít prakticky kdokoli. Anebo oblast pravidelného hodnocení úředníků – na ty povolné může podle návrhu přijít řada jen jednou za tři roky, ale ti odbojní mohou být hodnoceni každých 40 dní a lze se jich tak zbavit za několik málo měsíců.

To všechno pod Babišovým heslem o řízení státu jako firmy – rychle, efektivně, bez řečí. Ale musím znovu opakovat, co jsem mnohokrát říkal už tehdy, i když jsem ještě nebyl poslancem – proč zase objevujeme Ameriku, proč nejsme schopni inspirovat se poměrně dobře funkčním zákonem z roku 2002, kterým se řídí činnost úředníků na radnicích a krajských úřadech?

Podle mě je nyní čas na opravu nejhorších chyb stávajícího zákona, a pak na podrobnou diskusi všech stran, která by probrala všechna pro a proti. V tuto chvíli by asi stačilo zkrátit neúnosně dlouhé lhůty, snížit administrativní nároky, které mohou spoustu uchazečů odradit.

A když už má být dvoukolové výběrové řízení, nechť v případě, že si vedení nevybere z vhodných uchazečů z prvního kola, se musí první kolo opakovat (a ne že se rovnou otevře výběr pro kohokoli zvenčí). A pokud nebudeme muset čekat s vyhlášením výsledků, než si všichni na poště vyzvednou dopis, protože podmínkou účasti bude zřízení vlastní datové schránky, mohl by se celý proces přece jen docela zrychlit.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867