Kdykoliv mikromanažer Babiš čaroval, epidemie se zhoršila. Teď slibuje konec, ale buďme ještě ve střehu

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Čísla nakažených padají a premiérovi opět otrnulo. Vždy, když je opravdu zle, není o něm slyšet. Nyní je zase na scéně, oznamuje lidu konec nouzového stavu, úpravu systému PES a vehementně řeší otevírání škol. Mějme se na pozoru, epidemie nekončí a restrikce také ne. Až dosud platilo, že když se Andrej Babiš objevil, následovalo zhoršení. Doufejme, že tentokrát už se to konečně opakovat nebude.

V neděli je s nouzovým stavem konec a nebudeme už žádat o jeho prodloužení, sděluje nám předseda vlády. Máme se radovat? Ani náhodou. Vláda s podporou opozice připravila zbastlený protiepidemický zákon, s jehož pomocí může drtivá většina omezení pokračovat dál, jen se tomu bude říkat jinak. Je neuvěřitelné, že politici země, která zvládá koronavirus nejhůř na světě, věnují ohromné úsilí a čas, aby vyrobili obezličku, jejíž význam spočívá pouze v tom, že uchlácholí těžce zkoušené lidi. Takové legislativní placebo.

Nechme zákon zákonem a podívejme se na realitu. Ano, vláda otevře okresy, ale tohle opatření stejně bylo vcelku k ničemu, když lidi jezdili do práce. Konec nouzového stavu neznamená automatické otevření žádného obchodu, žádné školy, žádné úlevy v nošení respirátorů na ulici nebo v parku. To vše se má řídit podle upraveného systému PES bůhví kolikáté verze, který sama vláda stejně nedodržuje. Nechápu, proč Babiš vůbec mluví o nějaké inovaci, když to lidé sotva stíhají sledovat a ve chvíli, kdy už se s nějakou novinkou seznámí, vláda ji okamžitě chaoticky změní. Řeči jsou k ničemu, premiére, ukázaná platí!

Problém je, že stále není na stole jasný a srozumitelný plán dalšího postupu. Pořád tak platí, co řekl premiér na vládní tiskové konferenci loni 5. června: „Opozice chce od nás nějaký plán. No, plán je takový, že každý den vlastně to sledujeme…” Takže vy zíráte, my zíráme? Babiš dál řekl: “…já si myslím, že bychom se neměli už strašit druhou vlnou, že jsme na to připravení. No, tak když budeme mít pocit, že je tady nějaký zvýšený výskyt, tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle, ale už to nebude nikdy plošné opatření.”

Víme, co následovalo. Jediný, kdo měl plán, byl virus, vláda nereagovala ani rychle, ani pomalu, nereagovala vůbec. Jistěže nasazovala plošná opatření, ale pozdě, a ještě pak zbrkle rozvolňovala. Výsledek? Tři mohutné epidemické vlny. Česko se z někdejšího premianta stalo zemí s největším počtem mrtvých na milion obyvatel na světě. Ještě daleko větším obětem zabránilo robustní české zdravotnictví, které udrželo smrtnost na nějakých 1,8 %, zatímco Maďarsko, které je za námi druhé, ji má přes 3 % a i Německo je na 2,5 %.

Po tom všem je na místě ostražitost, když nám Andrej Babiš sděluje, že už skutečně „končí nouzový stav“. Zvláště když se náš agilní mikromanažer opět do všeho montuje. V minulých týdnech si hrál na lékovou agenturu a virologa, doporučoval a nařizoval nakupovat neúčinná léčiva, u fungujících léků zase mluvil do toho, komu se mají podávat. Nyní se stal ministrem školství. Nelíbí se mu rotace žáků, neví, proč otevírat odbornou praktickou výuku a raději by pustil naplno 1. a 2. třídu. K tomu si stěžuje, že informace má jen z médií… (A média, konkrétně CNN Prima News, v čase vydání tohoto textu informují, že Babiš už zítra vymění nejen ministra zdravotnictví Blatného, ale právě i ministra školství Plagu.)

Tohle nevypadá dobře. Premiér, který se chlubí, že je u všeho, všechno řídí a za vše přebírá odpovědnost, si nezajistí ani to, aby potřebné podklady získal na jednání vlády, nebo aby ho osobně informoval ministr školství? Jak to jde k sobě? Další důvod, aby lidé nepolevili v pozornosti a sledovali, co se skutečně děje, ne, co právě někde říká předseda vlády. Naštěstí už jsme se za ten rok naučili opatrnosti a chráníme se sami, čímž zodpovědná většina společnosti spořádaně brání mnohem horším důsledkům epidemie.

Abychom však nekončili negativně. Bez ohledu na naprosto neschopného předsedu vlády máme naději. Podle Blatného splníme do léta cíl proočkovat 70 % dospělé populace, čímž dosáhneme kolektivní imunity. Dodávky vakcín rostou, nyní dokonce mohla EU rozdělit deset milionů dávek, které Pfizer/BioNTech dodala nad původně objednané množství. Pravda, i toto Babiš sabotoval, ale ztráta 70 tisíc vakcín nás nijak moc nezpomalí a navíc je díky solidaritě některých dalších států snad získáme „zpět“.

Co hrozí, jsou pikle Miloše Zemana a Andreje Babiše s ruskou neschválenou vakcínou. Je podezřelé, že současně s hloupým jednáním premiéra, který nás připravil o větší příděl registrované vakcíny, přispěchal Kreml s nabídkou 300 tisíc dávek – pod podmínkou, že obejdeme schvalovací proces. Načež předseda vlády prohlásí, že nás ostatní země EU „nutí“ koupit Sputnik. Mohlo by se nám stát, že až se v Unii příště budou dělit vakcíny navíc, z naší kvóty se tento nákup odečte a my budeme mít pořád stejně dávek a k tomu ostudu.

Po roce strádání jsou ale další výstupy mikromanažera i proruské manipulace Hradu vlastně marginálie. Lepší časy už jsou díky vakcínám na dohled. Není to ještě za námi, ale brzy snad bude. Takže už to nějak společně vydržme, nenechme si kazit náladu Babišem a Zemanem, nechme se naočkovat bezpečnými vakcínami a hned potom ve volbách řekněme momentálním vládcům, co si o nich myslíme.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital