Babiš stagnuje, ODS klesá, ČSSD roste. Čerstvá data naznačila, kde se bude rozhodovat o výsledku voleb

 FOTO: Profimedia

Vratislav Dostál

02. 09. 2020 • 17:51
KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Agentura Median zveřejnila po několika měsících volební model pro volby do Poslanecké sněmovny. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že nepřináší nic nového, některá data by politikům rozhodně neměla uniknout. A nejen jim.

Median totiž kromě volebního modelu pracuje také s volebním potenciálem jednotlivých stran a zkoumá i jejich pevné voličské jádro. Nejdřív, ale základní data – šetření potvrdilo nebývalou stabilitu v podpoře jednotlivým stranám. Všechny stagnují, snad až na sociální demokraty. Znepokojovat to musí především opozici.

Naopak premiér Andrej Babiš může být relativně klidný. Hnutí ANO sice stagnuje, avšak na relativně slušných skoro třiceti procentech. Median potvrdil, co je už nějaký čas zjevné: pokud Babiš ve své politice zohledňuje zájmy penzistů, ti mu to vracejí v podpoře; ANO by v srpnu podle dat Medianu podpořilo 48,7 % voličů nad 65 let. Úplně opačné to ale je ve věkové kategorii 18 až 24 let, kde by Babiše volilo jen 3,6 % respondentů. Jasně, ti nejmladší volební účast většinou zanedbávají, přesto je to otřesná vizitka hegemona české politiky.

Celá prezentace na stránkách Medianu >>>

Ani na druhém a třetím místě se až na mírné odchylky nic dynamického neděje. Již tradičně se zde přetahují Piráti a ODS. Aktuálně jsou na druhém místě Piráti (12,5 %), ODS je třetí (11 %). 

Vůbec poprvé od voleb v roce 2017 je rozdíl v podpoře občanských a sociálních demokratů jen 1,5 procentního bodu. ČSSD je zároveň jediná strana, která aspoň trochu navyšuje podporu. Naopak komunisté (7 %) stále stagnují. Totéž lze říct o trojici stran (KDU-ČSL, STAN, TOP 09), které se dlouhodobě pohybují okolo kritické hranice pěti procent, kterou je pro vstup do sněmovny nutné překonat.

Zdroj: Median

Ponechme nyní teoretizování o případných předvolebních koalicích stranou, ostatně data, která by takový scénář brala v potaz, k ruce nemáme. Takže aspoň takto: blok vládních stran (ANO, ČSSD, KSČM) podle volebního modelu Medianu v srpnu podporovalo 46 procent voličů, pokud k nim přičteme Okamurovu SPD, dostaneme se na 53 procent. Opozici by pak volilo v součtu 40,5 procenta respondentů. To na většinu věru stačit nebude. Kromě integračních snah musí lídři opozice přijít také na to, jak uloupnout aspoň část voličů, kteří se nyní přiklánějí k některé vládní straně.

Zajímat by je v tomto kontextu měl tento údaj: Více než polovina respondentů Medianu (54 %) si je sice v případě voleb jista svou účastí i volenou stanou, avšak současně je tady relativně velká skupina lidí, konkrétně 31 procent, jež si je sice jista svou účastí, ale nejsou pevně rozhodnuti, komu dát hlas. Každý osmý respondent Medianu (12%) si navíc není jistý ani účastí, ani volenou stranou. Právě tady existuje prostor pro invenci, kreativitu a schopnost přitáhnout k volbám lidi, kteří zatím nevědí, ke komu se přiklonit, případně zda vůbec jít hlasovat. Na Slovensku právě tento moment pomohl k výhře Igoru Matovičovi.

Co s tím souvisí, jsou v úvodu zmíněné potenciály stran a jejich pevná jádra. Nejlépe je na tom pochopitelně hnutí ANO, jehož potenciál je ale na pouhých 33,5 % hlasů. Jinak řečeno: Babišova formace už nemá kam růst. Pokud by Babiše volili pouze pevně přesvědčení – jádro –, stačilo by to na zisk pouhých 20,5 procenta. Piráti, ODS, ČSSD, SPD a KSČM mají pevné jádro voličů v rozmezí od 5,5 do 6,5 procent. Nejlépe jsou na tom občanští a sociální demokraté. Pokud jde ale o potenciál, drtivě mezi těmito stranami vítězí Piráti. Kdyby je volil každý, kdo to zvažuje, budou brát dvacet procent hlasů (při pevném jádru 5,5 %).

Nejnižší potenciál mají ze sněmovních stran naopak komunisté a lidovci, což asi nikoho nepřekvapí, jde o formace, které dlouhodobě spoléhají převážně na své pevné jádro voličů. Za pozornost stojí ještě jedna věc, která může zásadně promluvit do výsledku voleb a rozložení sil v dolní komoře: tři z devíti stran zastoupených v současné sněmovně mají pevné jádro voličů pod pěti procenty. Jde o TOP 09 (3,5 %), lidovce (3 %) a STAN (2 %). Jak na potvoru jsou všechny tři součástí opozice, která bude po příštích volbách potřebovat každý hlas. Pokud některý z nich propadne, porážka Babiše je prakticky vyloučená.

O celkovém výsledku voleb se tak nebude rozhodovat ani na čele, jako spíše na chvostu politického pelotonu. V zastupitelské demokracii s poměrným volebním systémem totiž volby nevyhrává ten, kdo obdrží nejvíc hlasů, nýbrž ten, kdo je schopen sestavit většinovou koalici. Třeba Jiří Paroubek moc dobře ví, o čem mluvím. Jenže i v tomto ohledu je na tom zatím lépe současný blok vládních stran, obzvlášť v situaci, kdy se – aspoň podle Medianu – ČSSD odrazila ode dna. V danou chvíli nicméně nemá příliš velký význam o příští povolební koalici spekulovat, ve hře je příliš mnoho neznámých. Otázka třeba je, kolik stávajících předsedů bude za rok v říjnu ještě v čele svých stran a zda třeba některý z jejich nástupců nezavelí ve vztahu k Babišovi k obratu, o kterém se nám nyní ani nesní.

SDÍLET