Blažek: Ochrana dlužníků může snadno sklouznout za hranu, kdy už nebude pomoci věřitelům | info.cz

Články odjinud

Blažek: Ochrana dlužníků může snadno sklouznout za hranu, kdy už nebude pomoci věřitelům

KOMENTÁŘ ANTONÍNA BLAŽKA | S obavami sleduji probíhající legislativní dění a nestačím se divit, kam až jsme od roku 2001 došli. Exekuční řád byl před 18 lety přijat jako nástroj pomoci věřitelům zoufalým z pomalého a nevýkonného nalézacího řízení s tristní vykonatelností exekučních titulů v následujícím výkonu rozhodnutí. Zavedení soukromých soudních exekutorů byla revoluční novinka, která dokázala účinně čelit mase profesionalizovaných dlužníků neochotných plnit své závazky dobrovolně. Od té doby ale uplynulo mnoho vody.

Občanský soudní řád i exekuční řád prošly desítkami novelizací, které z dřívějšího nástroje rychlého a efektivního výkonu exekučních titulů učinily zastaralý a zkostnatělý moloch utápějící se ve formalismech, nabízející povinnému široký prostor pro rozvinutí účinné procesní obrany daleko přesahující hranici ochrany jeho oprávněných zájmů.

Naopak lze vysledovat výrazný posun legislativy směrem k podpoře procesní obstrukce odsouvající finální okamžik exekuce tak daleko, že věřitel na výsledku řízení téměř ztrácí zájem. Nezřídka dochází k situacím, kdy po několika letech exekučních tanečků věřiteli dojde trpělivost a raději podá na dlužníka insolvenční návrh, aby byl majetek dlužníka zpeněžen v insolvenčním řízení, kde se s dlužníkem nikdo mazlit nebude. Insolvenční zákon totiž na rozdíl od exekučního řádu alespoň v konkursní úpravě stále ještě vykazuje jen minimum prostředků pro obstrukce dlužníka.

K čemu je předběžná vykonatelnost exekučního titulu, když následná exekuce kvůli obraně povinného není proveditelná po dobu delší, než exekuční titul nabude právní moci? K čemu jsou předběžná opatření, když je po nařízení exekuce nelze efektivně vykonat před skončením nalézacího řízení? K čemu je třídenní pariční lhůta v rozsudku, když následná exekuce bude trvat léta?

O to více rezonují nebezpečí plynoucí z aktuálně projednávaných novel exekučního řádu.

Pod záminkou ochrany dlužníků nacházejících se v tzv. dluhových pastech se navrhují řešení, o která nestojí vlastně ani sami dlužníci. Ptal se někdo dlužníka se třemi, pěti nebo deseti exekucemi, zda svoje exekuce hodlá uhradit v případě, že je bude vyřizovat jeden exekutor? Řekl mu někdo, že na koncentraci řízení u jednoho exekutora nebo na zavedení náhodného výběru exekutora vlastně nic neušetří? Zamyslel se někdo nad otázkou, zda bude pro věřitele ekonomicky únosné vymáhat pohledávky, pokud postupně dojde k násobnému zvýšení minimálního soudního poplatku v nalézacím řízení, zavedení povinných záloh na náklady exekuce a nějaké formy rajonizace exekutorů?

Co to udělá s cash flow malého dopravce, kterému v době krize objednatelé přestanou platit faktury v očekávání, že nebude mít prostředky k tomu, aby pohledávky vymáhal? Takový podnikatel skončí v druhotné platební neschopnosti. Osobně se obávám, že namísto hledání účinného řešení, aby dlužník svoje dluhy chtěl uhradit, pokud vůbec takové existuje, se tu vylévá vanička i s dítětem. Exekuce dnes v běžných případech proti typickým povinným v zásadě fungují. Z úspěšných jednoduchých exekucí exekutor získává prostředky k tomu, aby mohl nést zátěž a náklady způsobené déle trvajícími náročnými exekucemi, v nichž je jeho zisk odložen v řádu několika let. S případy, kdy povinný naseká desítky dluhů, v době přijetí exekučního řádu nikdo nepočítal.

Předluženost je ale materií práva insolvenčního a tam má zůstat. Představy, že předlužený povinný ihned po zavedení náhodného výběru exekutora poběží a své exekuce milerád uhradí, jsou iluzorní. Stejně tak je iluzorní představa, že by místní příslušnost exekutorů přiblížila exekutora povinnému a ten chodil na exekutorský úřad častěji.

Většina povinných si nepřebírá poštu, nebydlí na trvalém pobytu a exekutorovi se vyhýbá obloukem. Naopak to bude věřitel, kdo bude na novém systému bit. Nebude mít možnost volby exekutora, bude vše platit, včetně cestovních výdajů, protože místní příslušnost exekutora se bude řídit trvalým pobytem, na němž dlužník ani nebydlí. Přitom mezi exekutory jsou propastné rozdíly v kvalitě i úspěšnosti.

JUDr. Antonín Blažek je advokát.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud