KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠIMÍČKA | Patrně nikdo z naší generace nečekal, že se ozvěny velkých konvenčních konfliktů ze zámořských dálav přesunou jen pár set kilometrů od hranic České republiky, toho času jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Postoj naší vlády, většinové společnosti i politiků napříč spektrem (s výjimkou protičeských sil v SPD a možná pár lidí v holdingovém hnutí) je jedním z důvodů, proč můžeme být na naši vlast právem zase hrdí. Nemám v úmyslu řešit vnitrostátní politiku vlády, kde si každý najde to své dobré i zlé. V politice zahraniční, evropské a bezpečnostní však hrajeme pomyslnou „Ligu mistrů“ a není příliš západních zemí, které by se nám mohly rovnat. Buďme vděční za to, že nás vláda demokratických stran vrátila na mapu civilizovaného světa, kde se zahraniční politika stává opět prioritou.
Pochvalné hlasy zaznívají i z jinak kritických vod „mediálně – internetového moře“ levicově progresivních opinion makerů, novinářů a osobností. Ve složité době je pozitivním jevem, že se jinak nesmiřitelné tábory politických realistů, idealistů a utopistů dokážou shodnout na nutnosti pomáhat oběti děsivého teroru Ruské federace – napadené Ukrajině.
Lidé, kteří politickou realitu vnímají dlouhodobě, se však často nemohou zbavit dojmu, že některým věcem lze předejít. Že například zničující politika klimatického socialismu, jež málem vedla k energetické sebevraždě Evropy, napomohla k tomu, že se mohl stát ruský plyn válečnou zbraní proti nebývale sjednocenému Západu. Prozření evropských politických elit však naštěstí přišlo včas. Možná minutu před dvanáctou, ale přišlo. Nejen v oblasti energetiky, ale také v oblasti zbrojní a bezpečnostní však dlouhá léta řada autorit z jedné části politického spektra politickou realitu nevnímala.
Kdyby výše zmínění realitu vnímali, nemohla by začátkem roku přijít z evropských vod šílená zpráva, že se v tzv. taxonomii zbrojařský průmysl řadí mezi společensky tak škodlivá odvětví jako třeba výroba tabáku či hazardní hry. Investoři ve zbrojařství zpozorněli, protože hrozilo, že se negativní taxonomie projeví ve financování obranného průmyslu i v jiných zemích než v Německu, kde to německý pacifismus a obavy ze zneužití zbraní autoritářskými režimy komplikuje už delší dobu. Banky se bojí, že jim nová pravidla zhorší rating. Jako příklad můžeme uvést německou banku Bayerische Landesbank, která podle informací Financial Times couvá z těchto investicí přesto, že tvoří zhruba pětinu jejího portfolia.
