Ty že máš les, občane? A máš k tomu bumážku?

Martin Malý

31. 10. 2020 • 06:00
GLOSA MARTINA MALÉHO | Sice máme digitalizované kde co, ale pořád je ještě dost případů, kdy občan musí vytáhnout kus papíru...

Nevíte, co to je bumážka? Mladším ročníkům asi tohle slovo nic neřekne, a je to dobře. My pamětníci ale moc dobře víme, že bumážka byla všemocná. Slovo pochází z ruštiny a je to zdrobnělina od bumága - papír. Bumážka byl papírek, na kterém bylo nějakým činovníkem napsáno, že můžete něco udělat, někam jít, něco zařídit. Bumážka otevírala jinak zavřené dveře, nebo vám dovolovala udělat něco, co byste ve svobodné společnosti ani neřešili... Když jste u sebe bumážku neměli, měli jste smůlu a bylo zle.

V komunistickém režimu byla bumážka, kus papíru s razítkem, zkrátka všemocná. Po pádu režimu odešla do zapomnění, ale čas od času narazíte na situaci, kdy si říkáte: proč potřebuju zrovna na tohle mít u sebe nějaký papír?

Ale od začátku: Koupil jsem auto.

Já vím, já vím, jen blázen by mohl. MHD přeci funguje, petrolhead, carsharing, na planetu nemyslím... Ale o tohle teď nejde, jde mi o něco jiného. Totiž o státem ukládanou povinnost starat se o kus papíru.

S prodávajícím jsme se domlouvali na detailech kupní smlouvy a říkali jsme: Doba je zlá, nejistá, dáme tam lhůtu na přepis 30 dnů, protože bůhví jak to bude. To bylo ještě před lockdownem, co není lockdown… Jenže přišla právní připomínka: dejte si tam co chcete, v tom vám nikdo nezabrání, ale zákon (56/2001 Sb., §8) říká, že přepis musí být do deseti dnů, jinak hrozí pokuta.

Na přepis jsme tedy dali deset dnů. Smlouvu jsme měli podepsat v úterý, tak jsem si na následující pondělí udělal rezervaci termínu, a pro jistotu druhou na úterý, kdyby něco. A ve středu jsem vyrazil na STK kvůli evidenční kontrole. Tu musíte mít taky, ne starší než 30 dní. No a samozřejmě v neděli, den před tím přepisem, mi přišla zpráva, že pracoviště je v karanténě, vůbec se neotevře, nechoďte!

Takže jsem hledal nový termín. V Praze to nebyl problém, po 11. listopadu kdykoli! Jenže deset dní lhůty uplyne někdy čtvrtého… Jasně, že pokuta reálně nehrozí, protože nouzový stav atd., ale chvilku jsem ještě hledal, zarezervoval jsem si termín druhého listopadu na registr MěÚ v Černošicích (který je, logicky, kousek od Karlova náměstí v Praze), a pro jistotu ještě pár dalších termínů jinde.

Nakonec to dobře dopadlo, úplnou náhodou jsem chytil termín na 27. října, takže všechno proběhlo v klidu, ale když jsem tu tak seděl a přemýšlel jsem nad naprostou absurditou celé situace, tak jsem si říkal: Co to je, himbajz, za nesmysl?!

Je rok 2020, ale já, sedaje do auta, musím s sebou vézt řidičák a “malý techničák”, což je správně “Osvědčení o registraci vozidla, část I”. A ten musím na požádání předložit Policii ČR při silniční kontrole.

Přitom Policie ČR při silniční kontrole vezme doklady, odejde do služebního vozu, kde, předpokládám, údaje naťuká do počítače, a ten jim obratem oznámí, že situace je opravdu taková, jaká je, a že na té kartičce je napsáno to, co tam napsáno je.

Což by, předpokládám, zjistili i bez toho malého techničáku, dotazem ve svém systému po zadání registrační značky auta. Zjištěné skutečnosti by byly navlas, ale úplně navlas shodné s tím, co je v něm napsáno, a policisté by tak mohli například pouhým pohledem zjistit, že registrační značka patří Škodě Fabia bílé barvy, zatímco já zcela evidentně řídím červenou Lancii. Nebo tak něco.

Když to vezmu kolem a kolem, tak vlastně tou kontrolou nekontrolují nic jiného, než to, že s sebou vozím správnou v plastu zatavenou kartičku. Na té není nic jiného než to, co si policista může okamžitě zjistit (a taky to dělá).

Správní řád k tomu podotýká v §6 toto: “Správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.” Předpokládám, že zrovna v případě rejstříku vozidel má v úřední evidenci nejen Osvědčení část I, ale i další dokumenty, takže když na to přijde, může svou evidenci využít. Problém bude s tím předpisem.

Proč, u všech všudy, ukládá předpis (konkrétně zákon 361/2000 Sb., §6, odst. 7, písm. b) povinnost řidiči mít u sebe konkrétní kartičku?! Stejně si informace v ní uvedené ověřuje policista při kontrole online. Fakt by mě to zajímalo.

Ale dobře, dejme tomu, že policista stojí uprostřed Šumavy, signál není, data se nenačítají, počítač se mu rozbil a on musí kontrolovat. Dejme tomu. Ale kolik procent případů tvoří takovéhle kontroly? Má zákonodárce dojem, že by se zrušením povinnosti mít u sebe další doklad začlo toto houfně zneužívat a v šumavských hvozdech by se proháněla pozměněná vozidla, nesplňující zákonné předpisy, jejichž řidiči by hřešili na to, že policisté nemohou zkontrolovat údaje v Osvědčení?

A když už jsme v tom: jaký smysl má Část II, zvaná též “velký techničák”? Tedy respektive jaký smysl má fetišizace jeho papírové verze? Stejně všechno, ale opravdu úplně všechno, co v něm je zapsané, má stát v databázi. I to blbé razítko z STK je snad elektronicky zapisováno do evidence… Proč, kruci, něco takového vůbec existuje? Kvůli prokázání vlastnictví?

Vlastnictví domu taky neosvědčuju nějakým lejstrem, které musím střežit jako oko v hlavě. Místo toho je to zapsáno kdesi v katastru ve velké knize, a když je potřeba, udělají mi výpis. Stejně by to šlo i s velkým techničákem, nebo ne?

Ostatně to platí i pro další papírové dokumenty z rodu “musíš uchovávat, jinak tě budeme popotahovat”. K čemu je mi rodný list, kromě toho, že jej musím v různých absurdních případech ukazovat? O dokladech ze škol nemluvě. Obojí si přeci může, a teď zase cituju Správní řád, orgán ověřit v úřední evidenci. 

Máme rok 2020, takže to neznamená, že by snad orgán musel sednout na vlak, dojet do mé školy a tam se v zaprášených foliantech v archivu dočíst, že jsem školu úspěšně absolvoval. Ono je prostě jednodušší dělat ksichty na občana, jak to, že neví, kam založil lejstro?!

Myslete si, co chcete, klidně mě i kamenujte, ale povinnost vlastnit, střežit a jednou za čas donést na úřad různé kusy papíru je naprosto, ale naprosto bizarní. Nota bene když ta příležitost nastává tak jednou za patnáct let… A argument “co když vypadnou počítače” neuznávám. Pomiňme, že v takovém případě bychom měli všichni mnohem závažnější problémy, než je dokládání dosaženého vzdělání. Vždyť stát má všechny tyhle informace nejen v počítači, ale zároveň i někde zapsané. V matrikách, ve vlastnických listech, prostě někde, fyzicky, v archivu! I kdyby nastala elektronická apokalypsa, tak to někde bude. Jo, bude problém se k tomu dostat, ale jednou za patnáct let to nějak zvládnete.

Uznávám, digitalizace státu, to není jen tak. Dlouhé roky budované návyky a postupy nezměníte hned. Ale spokojil bych se, pro začátek, aspoň tou změnou u registru vozidel. A ne jen proto, že se mi fakt nechtělo táhnout se přes půl Prahy kvůli tomu, abych někde ukázal šest papírů a dostal zpátky pět papírů, kam kdosi na papír 1 dopsal, že podle informace na papíru 2 a plné moci na papíru 3 už auto (popsané na papírech 4, 5 a 6) patří mně… Ale prostě proto, že je to opravdu dost absurdní - na jedné straně je půlka měst pokrytá inteligentní sítí kamer, co rozpoznávají kdeco, ale jako řidič s sebou musíte vozit úplně zbytečný kus papíru...

Možná, kdyby to šlo, tak bych ještě poprosil, jestli to budete novelizovat, tak tam rovnou napište, že motorové vozidlo smí na semaforu na červenou odbočit doprava, pokud zleva nic nejede, nebo pokud to není výslovně zakázáno, a že i na dálnicích platí souběžná jízda a je možné předjíždět i zprava, jako to mají v USA. To by mi fakt udělalo radost.

PS: Tamtéž jedu i zítra. Ne, nešlo to najednou - jedna rezervace, jeden úkon! Malý techničák od druhého auta je totiž vlivem neustálého nošení tam a zpátky tak prošoupaný, že utrpěla čitelnost a orgán tuhle nemohl ověřit, že je v něm fakt totéž, co viděl na monitoru... A mojí povinností je, abych bumážku ve vlastním zájmu udržoval čitelnou.

SDÍLET