Česko by mělo podpořit americkou základnu v Polsku. Komentář Jakuba Jandy | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko by mělo podpořit americkou základnu v Polsku. Komentář Jakuba Jandy

Česko by mělo podpořit americkou základnu v Polsku. Komentář Jakuba Jandy

Polská vláda navrhuje Trumpově administrativě, aby Američané umístili stálou vojenskou základnu na polském území. Polsko, motivované obavou z ruské agrese, také nabízí dvě miliardy dolarů na provoz takové základny. Nabídka krytí nákladů v takové výši navazuje na volání amerického prezidenta, jenž důrazně a oprávněně kritizuje evropské spojence, kteří dostatečně neplní své závazky ve výdajích na obranu a očekávají, že je americký obranný deštník bude chránit.

Vzhledem k pokračující ruské agresi ve východní Evropě je polský návrh logický jak z vojenského, tak geopolitického hlediska. Stálá americká vojenská přítomnost, která by doplnila již existující rotující alianční síly v Polsku a baltských republikách, by byla jasným posílením bezpečnosti tohoto regionu a odstrašením proti potenciální ruské agresi.

V dalších letech můžeme očekávat další pnutí mezi Berlínem a Washingtonem ať už kvůli stavbě rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, americkému odchodu z íránské jaderné dohody, nebo tlaku v obchodní oblasti. Německý anti-amerikanismus se rapidně zvyšuje a snaha o umístění stálé americké základy na polské území je tedy logický geopolitický krok, který by posílil americké angažmá v evropských záležitostech. Americko-polské vztahy byly vždy velmi hluboké, a pokud některá východoevropská země ve Washingtonu skutečně rezonuje, je to Polsko. Varšava je dnes jediná vojenská mocnost v našem regionu, která jednoznačně chápe ruskou hrozbu. Z tohoto pohledu je pro Česko jednoznačné, že toto posilování obrany našeho regionu v Polsku je potřeba podpořit. 

Krok strategické důležitosti 

Kritici tohoto kroku argumentují, že by došlo k faktickému zrušení dohody mezi NATO a Ruskem z roku 1997, kdy se spojenci s Moskvou domluvili, že neumístí stálé základny na východoevropském území. Realita ruské agrese proti nealiančním státům ve východní Evropě a systematický ruský tlak zejména na baltské státy však jasně ukazuje, že Rusko podobné dohody s NATO systematicky porušuje, a proto pro alianci nedává smysl, aby je dále považovala za platné. Změnila se totiž základní podmínka – „předvídatelné bezpečnostní prostředí“. Historie jednání s Moskvou ukazuje, že jediné, co Rusko dokáže skutečně zastavit, je odstrašení relevantní silou, což by zvýšená alianční přítomnost na území členských států NATO podpořila. Dnešní Putinův režim bude protestovat proti jakémukoliv navyšování odolnosti a bojeschopnosti aliančních států. 

Položme si tedy otázku – očekáváme, že se agresivita ruského režimu v následujících letech výrazně zmenší? Očekáváme, že v horizontu deseti či dvaceti let nebude Rusko bezpečnostní hrozbou pro náš region a naše spojence? Realisticky nelze očekávat, že by se Moskva zásadně změnila a mohli bychom si být jisti, že i po pádu Putinova režimu přijde přátelská nálada, která vydrží navždy. Ruská historie ukazuje, že i na příští generace musíme počítat s neoimperiálními choutkami Moskvy, proti kterým vždy fungovala jako nejlepší obrana naše vlastní vojenská síla, připravena bránit se případnému napadení. 

Česká republika, která při obraně před potenciální ruskou agresí závisí primárně na amerických a polských vojenských schopnostech, by měla tento polský návrh silně podpořit a deklarovat připravenost podílet se na vybrané části provozních nákladů takové základny. Z vnitropolitických důvodů je dnes stálá americká vojenská přítomnost v ČR těžko prosaditelná, nicméně každý americký či alianční voják na polském území znamená zvýšení bezpečnosti ČR. 

Česká armáda dnes a v roce 1989Česká armáda dnes a v roce 1989autor: Info.cz

V ČR existuje výrazná politická vůle navyšovat výdaje na obranu, nicméně stát zatím není schopen možný výraznější nárůst obranných výdajů efektivně využít pro armádní akvizice. Proto by se český politický establishment měl shodnout na podpoře této polské nabídky a s ní spojené české finanční spoluúčasti, která by alespoň částečně politicky vyvážila prozatím výrazně nedostačující obranný rozpočet ČR. Takový krok by byl v zájmu všech – České republiky, Polska, našich východoevropských spojenců, posílení východního křídla NATO, ale i americké vůle dále se v Evropě angažovat a fakticky poskytovat svůj obranný deštník. Tuto strategickou příležitost nesmíme jako Češi promarnit. 

Autor je ředitelem think-tanku Evropské hodnoty. 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.