KOMENTÁŘ ERIKA SIEGLA | Vláda po dlouhém zdráhání a váhání schválila obnovení programu podpory a přesídlení pro Afghánce pracující pro náš kontingent, který byl přerušen v roce 2017. Zůstávají ale otázky a pochybnosti, zda je nyní realizovatelný a zda vůbec ještě dokáže pomoct.
Celý program je z pochopitelných důvodů v utajovaném režimu a tak se můžeme jen z náznaků a kusých informací v médiích domnívat, jakým způsobem pomoc – finanční či přesidlovací – přesně nabízí.
Hlavní otázkou však je, jaká podpora je v současné složité situaci vůbec ještě možná. Česko kromě velmi malé ambasády a vojenských policistů, kteří ji chrání, nemá žádné „kapacity“, aby mohlo odchod svých (bývalých) místních spolupracovníků připravit, případně je finančně podpořit. Stejné platí o ostatních zemích NATO, snad s výjimkou USA. Obnovení vládního programu, přerušeného v roce 2017, až nyní, je proto trestuhodně pozdě.
Německo – podle zpráv tamních médií – sice ve velkém kalupu, ale ještě před stažením svých posledních jednotek koncem června provedlo potřebné prověření afghánských žadatelů v rámci přesidlovacího programu. Vybavilo je tedy předem příslušnými dokumenty a vízy, aby v případě ohrožení a časově podle vlastního rozhodnutí mohli ze země vycestovat. Celkem se má jednat o 471 bývalých spolupracovníků, včetně jejich rodin jde o celkem 2250 osob. Už před měsícem byla letecky evakuována skupina tlumočníků a místních sil a jejich nejbližších příbuzných. Další ještě čekají, někteří možná s vycestováním váhají, nebo nemají možnost se dostat do Kábulu či zemi jinak opustit. Do USA dnes přiletělo dvě stě evakuovaných, přesidlovací program však fungoval i předtím. Přesto bývalý voják a šéf advokační „Asociace válečných spojenců“ Matt Teller říká: „Realitou je, že někteří umřou. Proč je americká armáda neevakuovala, když k tomu měla kapacitu?“ Bidenova administrativa dle jeho slov ignorovala už v lednu varování, aby evakuaci připravila.
