Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čeští obchodníci jsou nedostižní: Na zdražení nečekají ani vteřinu, mají-li zlevnit, kroutí se jako žížaly. Komentář Jiřího Štefka

Čeští obchodníci jsou nedostižní: Na zdražení nečekají ani vteřinu, mají-li zlevnit, kroutí se jako žížaly. Komentář Jiřího Štefka

Když před necelými dvěma týdny ukončila Česká národní banka intervence a přestala bránit zpevnění kurzu koruny vůči euru, hned se vyrojily články s prohlášeními obchodníků, že navzdory silnější koruně nezlevní téměř nic. Čeští obchodníci tak opět názorně ukázali, že jsou v cenotvorbě (a umění „správně“ reagovat na nejrůznější překážky či zásahy státní moci) skuteční profíci.

Kdyby totiž byla situace přesně opačná a koruna ještě více oslabila, v ceně dováženého zboží a služeb z eurozemí by se to projevilo takřka okamžitě. Nyní si však obchodníci berou na pomoc vysvětlení o plných skladech, předjednaných kontraktech a podobně. Aby bylo jasno, zřejmě nikdo neočekával, že by k snížení cen došlo okamžitě po ukončení intervencí a ani v řádu několika více týdnů. Tady k tomu nejspíš nedojde vůbec.

Celá situace velice nápadně připomíná i jinou událost, a tou bylo snížení daně z přidané hodnoty z 15 na 10 procent u léků, knih či dětské výživy, k níž došlo od začátku roku 2015. Výsledkem tohoto opatření vlády (která si chtěla nahnat body u voličů) byl sice pokles příjmů státního rozpočtu, ale stagnace nebo dokonce růst cen inkriminovaného zboží. Žádný pokles o oněch 5 procent. Obchodníci se tehdy vymlouvali na kde co. Pár týdnů ten veřejný tlak a kritiku médií unesly a pak už byl klid. Ceny zůstaly, marže se zvýšily.

Stejné to bude i při posílení koruny vůči euru. Každý jen trochu výřečný obchodník nebo jeho mluvčí si vymyslí během minuty nejméně pět důvodů, proč nemůže projevit pevnější korunu do zlevnění zboží. Pár lidí si sice zabrblá, ale do obchodu stejně půjde. Dovolenou si neodpustí. Všichni to vědí. Vědí to obchodníci, podvědomě to cítí i jejich zákazníci.

Češi už jsou zkrátka takoví. Drží ústa a krok a každý ústrk spolknou. Vědí to banky a proto bohatnou z poplatků, vědí to obchodníci, kteří kvůli EET zdražili úplně všechno (a o víc, než museli), vědí to majitelé benzinových pump, kteří umějí rychle reagovat na dění na trzích jen jedním směrem. Svým způsobem by do toho dalo zařadit i umění Čechů stávkovat, které se rozplyne s blížícím se datem samotné stávky.

Na jednu stranu podnikat v Česku nemusí být žádný med. Samé papíry, razítka, předpisy, formuláře. Na druhou stranu tu existuje někdo, na kom si lze i tato příkoří kompenzovat. Jsou to řadoví Češi. Obchodníci a firmy to vědí. A proto se jim daří. Lze to odvodit z růstu objemu vybraných korporátních daní. Problém však je, že úměrně tomu však příjmy běžných lidí zdaleka nerostou.

Všechny komentáře autora si můžete přečíst na webu Reflex.cz.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1