O Hrad se utká devět jmen. Klíčem k úspěchu bude oslovit voliče z „druhého břehu“. A s tím bude mít Babiš nejspíše problémy

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Finální počet kandidátů, kteří se budou zkraje příštího roku ucházet o hlasy voličů v historicky třetí přímé volbě prezidenta, je nakonec devět. Ministerstvo vnitra jich tedy z původně ohlášených jedenadvaceti do volby dvanáct nezaregistrovalo, neprošli třeba Tomáš Březina, Karel Diviš a Karel Janeček, úřad jim neuznal část podpisů voličů.

Voliči budou tedy vybírat z těchto devíti kandidátů: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel, Denisa Rohanová, Josef Středula a Tomáš Zima. Co zaujme na první pohled, není sice novinka, ale o to zásadnější zpráva to je: výčet kandidátů na prezidenta obnažuje krizi tradiční, anebo chcete-li stranické politiky. Až na Babiše (ANO) a Baštu (SPD) ani jedna parlamentní strana nebyla schopná vygenerovat svého kandidáta, což nelze interpretovat jinak než jako jejich otřesnou vizitku.

A nic na tomto závěru nemění fakt, že třeba kandidáti ODS v minulých přímých prezidentských volbách pohořeli a že se tedy nejspíš její současné vedení chtělo podobné blamáži tentokrát vyhnout. Nízké sebevědomí občanských demokratů v tomto ohledu bije do očí především kvůli tomu, že se volby zkraje příštího roku konají v jiném kontextu: zatímco v letech 2013 a 2018 byla ODS opoziční strana, jejíž podpora oscilovala někde mezi deseti a patnácti procenty, dnes jde o nejsilnější vládní subjekt. Odvahu ale neprojevily ani další vládní strany.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jak s volbou zamíchá nečitelnost některých kandidátů?
  • Který ze dvou hlavních táborů je nyní v lepší pozici?
  • Co bude hrát klíčovou roli ve druhém kole volby?
sinfin.digital