Co dělat, když se střelíte do nohy? Střelte se i do druhé!

GLOSA MARTINA MALÉHO | Dvě věci mě stále ještě dokáží naplnit úžasem: hvězdné nebe nad hlavou a komunikační impotence české opozice, zejména, ale nikoli výhradně, ODS.

Sleduju dění v české politice povrchně. Ano, přesně tak, jak ho sleduje asi pět z deseti spoluobčanů. Ten zbytek ho totiž nesleduje vůbec a reaguje jen na silné přímé impulsy, jako jsou volby a skandály.

A jako povrchní pozorovatel vnímám propastný rozdíl mezi tím, jak mě (potažmo masu voličů) oslovují jednotlivé strany. To máte na jedné straně ANO s velmi profesionálním týmem, který dovede nadstandardně pracovat s tématem a s pozorností. Vedle něj třeba Piráty, kteří taky nejsou na marketing a selfpromo úplně leví. A pak máte některé opoziční strany – a proč to neříct: TOP 09, KDU-ČSL a hlavně ODS –, u kterých máte chuť vrazit si vidličku do ruky pokaždé, když se odehrává nějaké politické téma, které shodou okolností lidi zajímá.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital