Čtyřkomorový parlament? Všechno je vyřešeno, sbohem, pandemie!

Karel Havlíček

PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Světová rarita se naplnila. České republice se – ztíženým podmínkám planetární pandemie navzdory – podařilo to, o čem si parlamentní demokracie po staletí ani snít nedovolily, natož aby se někdo pokusil cosi podobného vyzkoušet.

Troufám si říci, že od Gutenbergova vynálezu knihtisku tu ani vzdáleně srovnatelná převratná novinka nebyla. Bádali nad tím Platón i Aristotelés, Cicero i Machiavelli, John Locke i Charles Montesquieu. Všechno marné. Třeba se časem ukáže, že Cimrman byl od výsledku sotva pár krůčků, ale zřejmě v nejnevhodnějším okamžiku musel do Liptákova. Kdežto my jsme měli hotovo během soboty a neděle. Český parlament má od poloviny února památného roku 2021 čtyři komory!

První mezi nimi nominálně zůstává Poslanecká sněmovna. Je sice nejdůležitějším reprezentantem moci zákonodárné, ale mnoho nových zákonů nám nedává. Zato novel chrlí dlouhá léta stovky ročně. Tím výrazně přispívá k utěšenému chaosu, v němž se ocitlo české právo. Významně se zasluhuje o stav, kdy právu už vůbec nikdo nerozumí, ba nikdo už ani neví, co ještě právo je, a co už není. Svou roli Sněmovna splnila a letos končí. Původně se myslelo, že skončí jen momentální obsazení a ve volbách se zformuje nová sestava, ale po drtivém zásahu do volebního zákona svítá na obzoru možnost, že nikoho zvolit nepůjde, protože se nebude vědět, jak rozpočítat mandáty. Inovace plodí inovace!

Druhou komorou je Senát. Ten se stále silněji domáhá toho, aby byl uznán za nejvyššího strážce Ústavy a superkontrolora. Protože se ale v pandemii pilným náhradním ústavodárcem (zejména pokud jde o základní lidská a občanská práva a svobody) stala vláda a hlavně ministr zdravotnictví, Senát se soustředil na vydávání provolání a manifestů k vládě a podávání žalob.

Že se třetí parlamentní komorou stal Ústavní soud, je už celkem známá věc. Aby chod tohoto mechanismu nerušily zbytečné okolky, hodili jsme šikovně za hlavu tu starou rozdrbanou tocquevillovskou veteš, podle které má soud rozhodovat konkrétní případy, které již nastaly, a nahradili jsme ji mnohem progresivnější a efektivnější metodou. První dvě parlamentní komory (spolu, nebo jen některá z nich) si řeknou, co by se tak asi mohlo právem upravit, zhruba to nahodí na papír a pošlou Ústavnímu soudu dotaz, jestli by to takhle mohlo být, nebo jestli by to případně mělo být jinak. A jak.

Funguje to skvěle, jen Ústavní soud se někdy zbytečně frní, že je negativní zákonodárce a že to za nikoho psát nebude. Že je tu jen od toho, aby řekl, co je špatně, kdežto co je dobře, ať si vymyslí legislativa. Ale to se určitě časem zlepší. Těch pár soudců zmoudří a odpadnou věčné dohady.

A teď jsme k tomu konečně přidali čtvrtou komoru: soubor hejtmanů. Vynikající je, že při tom všem projevujeme i smysl pro debyrokratizaci. Každá nová komora má méně členů než ta předchozí (první 200 poslanců, druhá 81 senátorů, třetí jen 15 ústavních soudců a čtvrtá pouhých třináct hejtmanů a jednoho stoličního primátora), a přesto to jde! Já říkám: zaplať pánbůh za hejtmanskou komůrku. Co nevyřešily první dvě a k čemu se ta třetí, ústavně soudcovská, ani nestačila sejít, to zvládla čtvrtá za víkend (a to se ještě primátor cukal). Je to jasné. Například: Dokud se do věci nevložili hejtmani, pandemický zákon zmíral v koutě. Neprosadila jej opozice, nýbrž čtvrtá komora. To je soustrojí, panečku!

Promyšlenost celého systému je o to obdivuhodnější, že vláda v něm ani nemusí vládnout, protože to zmákne jedno ministerstvo, a pokud si ani ono neví rady, vždy se najde nějaká komise expertů. Vláda se tak může účinně věnovat řešení zásadních problémů (tomu dáme, tomu víc, tomu málo, tomu nic).

Z hlediska ústavních základů státního mechanismu zbývají tak prakticky nevyřešené jen obecné soudy. To už je brnkačka. Možná, když se teď začínají na běžícím pásu zavírat okresy, kterým jsme ovšem před dávnými lety zrušili okresní úřady, dalo by se to hodit na soudy, když ty na okresech zůstaly. Nebo nějak tak.

Nic jiného, co by se dalo v dělbě moci vylepšit, už mě nenapadá. Jen snad poznamenejme, že pan prezident může klidně zůstat v záloze v Lánech, dokud všechno takhle pěkně funguje. Na úvahy o úřednické vládě je vždycky dost času. Teď už by to jen legislativci měli sepsat, první komora začít projednávat jako návrh novelizace Ústavy, druhá urychleně podat žalobu ke třetí. A čtvrtá mezitím zatočí s koronavirem. Bye, bye, pandemie!

JUDr. Karel Havlíček se zabývá filozofií práva a právnickým nakladatelstvím. Je zakladatelem Stálé konference českého práva.

sinfin.digital