Dostál: Babiš dělá z ČSSD pitomce. Teď se musí rozhodnout: Koalice, nebo Semín v Radě ČTK | info.cz

Články odjinud

Dostál: Babiš dělá z ČSSD pitomce. Teď se musí rozhodnout: Koalice, nebo Semín v Radě ČTK

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš to může vysvětlovat na mnoho způsobů, přesto je prakticky každému pozorovateli české politiky zřejmé, že ve sněmovně v jistých situacích bez mrknutí oka zavrhne své koaliční partnery a využije při hlasování záložní většinu s komunisty a SPD. Typicky tak činí při volbách do rozličných mediálních rad, neboť jde o hlasování tajná. A je s podivem, že se sociální demokraté ozvali až teď, když se řeší nominace Michala Semína do Rady ČTK. Lze to ale říct i obráceně: lepší teď, než vůbec.

Nebýt záložní většiny a zjevné dohody Andreje Babiše s Tomiem Okamurou, nebyl by do Rady pro rozhlasová a televizní vysílání zvolen nominant SPD a bývalý blízky spolupracovník Václava Klause Ladislav Jakl. Zrovna tak by se do Rady ČTK loni v únoru skoro jistě nedostal Petr Žantovský. A pokud by zmíněná dohoda, o které se v zákulisí sněmovny hovoří zcela otevřeně, neexistovala, nikdy by v prvním kole volby radních ČTK neobdržel nominant SPD Michal Semín třiaosmdesát hlasů z potřebných devětaosmdesáti. Ke zvolení mu jich tedy chybělo pouze šest.

A pravdu tak úplně nemá ani první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který novinářům řekl, že poslanci zdaleka největšího klubu neměli závazné hlasování. Jak už to v podobných situacích bývá, i před volbou radních ČTK obdržel celý klub hnutí ANO „notičky“ a také podle nich až na výjimky hlasoval. Zkrátka a dobře: Babiš s Faltýnkem až doteď dělali ze svých koaličních partnerů téměř při všech tajných hlasováních pitomce. S podivem tedy je, že si to ČSSD nechala tak dlouho líbit. Předseda strany Jan Hamáček měl s prohlášením podobným tomu pondělnímu přijít mnohem dřív.

„Pan Semín je pro nás nepřijatelný. To by znamenalo, že ta důvěra prostě nefunguje. Pokud bychom si nebyli schopni věřit v takto základních věcech, pak nemá smysl v tom pokračovat.“
Jan Hamáček o koalici s ANO (Zdroj: ČT24)

Obhájit takové tvrzení lze na několik způsobů. Prvním a zdaleka nejsilnějším je znění programového prohlášení vlády, ve kterém se píše: „Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“ Jak lze s tímto závazkem sloučit volbu lidí, kteří v krajním případě explicitně odmítají existenci médií veřejné služby, vědí nejspíš pouze Babiš s Faltýnkem.

Zrovna tak je znakem vyspělé politické kultury – ostatně jde také o naplnění většinové vůle voličů – pokud sněmovní majorita, která tvoří či podporuje vládní koalici a mimo jiné také rozhoduje o směřování a podobě rozličných státních institucí, svůj postup koordinuje. A nejde pouze o to, že každý podraz podrývá společné vládnutí a vztahy mezi jednotlivými subjekty, nýbrž také o sdílenou odpovědnost za chod státu, která jde prostě za koalicí jako celkem. A pokud hnutí ANO upřednostňuje kandidáty opozičních stran, horko těžko může po koaliční ČSSD chtít, aby tuto odpovědnost za vládnutí před voliči vzala také na svá bedra.

V neposlední řadě jde o věc obyčejného vkusu a slušného vychování. Pokud se hnutí ANO rozhodlo vládnout se sociální demokracií, je vyloženě odporné, pokud svého partnera podrazí skoro vždycky, když se hlasuje tajně. A pokud se Faltýnek právě na tuto okolnost vymlouvá, nejde o nic jiného, než o obyčejný alibismus. Jan Hamáček má tentokrát bezezbytku pravdu: hnutí ANO si musí vybrat, buď bude koalice s ČSSD, anebo bude do rozličných rad hnutí ANO instalovat lidi, jako je Semín.

Ve svém důsledku to znamená, že se Babiš musí – pokud možno na rovinu a bez vytáček – rozhodnout, s kým chce vládnout a jaký program bude prosazovat. Protože pokud před umírněnou levicovou stranou upřednostňuje formace situované na pravém i levém okraji české politiky, dává tím ze všeho nejvíc najevo, kde je hodnotově ukotven a kam v budoucnu míní nasměrovat Českou republiku. A pokud by čirou náhodou tápal v rozdílech a podobnostech mezi SPD a sociální demokracií, doporučit mu můžeme třeba náš obsáhlý rozhovor s Michalem Semínem z minulého týdne.

Jde o pozoruhodnou sondu do duše člověka, kterého lze směle označit za křesťanského fundamentalistu. Mimo jiné v něm vysvětluje, proč spolupracuje právě s Okamurou a jeho SPD: „SPD není a nikdy nebyla křesťanská konzervativní strana. Tady ale není momentálně žádná. Uvidíme, co se vyklube z Trikolóry. Důvod mé podpory spočívá někde jinde. Pro mě jsou důležité morálně kulturní hodnoty – odmítání genderové ideologie, homosňatků či adopcí dětí stejnopohlavními páry. V téhle věci se zdá, že SPD drží konzervativní pozici. Hodně důležitým měřítkem je pro mě i kritický postoj SPD k Evropské unii.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud