Dostál: ČSSD oddaluje pád do nicoty. Zatím zůstává otloukánkem Babiše a Zemana | info.cz

Články odjinud

Dostál: ČSSD oddaluje pád do nicoty. Zatím zůstává otloukánkem Babiše a Zemana

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | ČSSD to ve vládě navzdory všem výhrůžkám ještě přece jenom zkusí. V pondělí se na tom usneslo předsednictvo strany s tím, že musí ministra kultury Antonína Staňka nahradit místopředseda strany Michal Šmarda. Pokud se tak nestane, ministři sociální demokracie mají podat demise.

Nejdříve ostrá slova, nakonec jako vždy pokus o smír. Tak se momentálně jeví postoj sociální demokracie k její vládní účasti. A přestože klíčovou výměnu na postu ministra kultury – a tedy rozuzlení celé vládní krize – má dál v moci prezident Miloš Zeman, sociální demokraté postupem času přece vychladli a v pondělí se rozhodli to ještě zkusit.

Jan Hamáček si dokonce na pondělní jednání předsednictva pozval premiéra Andreje Babiše. Už na základě tohoto nezvyklého tahu bylo zřejmé, že jde do dnešní epizody s tím, že chce ve vládě ještě zůstat. Těžko říct, co nakonec Hamáčkův skeptický postoj zviklalo. Možná ho uspokojilo už samotné prohlášení prezidenta, který se na sklonku minulého týdne nechal slyšet, že Staňka do konce července přece jen odvolá. Faktem na druhou stranu je, že si dnes Hamáček řekl o silný mandát, jehož součástí je, že může kdykoli rozhodnout o demisi svých ministrů, aniž by svolával předsednictvo strany. To se má stát, pokud po odvolání Staňka nepřijde ze strany prezidenta i krok B – jmenování Michala Šmardy.

Z toho všeho lze vyčíst, že si sociální demokraté ke slibům Miloše Zemana zachovávají odstup a jsou obezřetní. Dosavadní vývoj jim k tomu dal víc než dost důvodů. Záležet teď tedy bude především na Zemanově postupu a částečně i na postoji premiéra Babiše, který si s hlavou státu dosud notoval ohledně nevhodnosti Šmardy na ministerský post a vystupoval ve značně podřízené roli.

Všechny aktéry nyní čeká další kolečko vyjednávání, a nutno dodat, že ještě pořád s otevřeným koncem. Zeman je dlouhodobě nevyzpytatelný a od vzniku menšinové vlády si – pokud jde o její složení – nárokuje víc prostoru, než kolik mu dává Ústava. V danou chvíli zkrátka pořád platí, že vládu netvoří dva, nýbrž tři subjekty: kromě hnutí ANO a ČSSD je to právě Hrad, který má v kabinetu několik svých lidí.

Navzdory dalšímu ústupku sociálních demokratů je nicméně zřejmé, že je to právě ČSSD, kdo dlouhodobě hledá optimální moment k tomu, aby z vlády odešla. Důvod je prostý: sociální demokraté jsou nejslabším článkem vládní architektury, Babiš navíc potřebuje víc Zemana než je, a tudíž mu jde ve všech ohledech na ruku. Je tedy pouze otázkou času, kdy sociálním demokratům dojde zdánlivě bezedná trpělivost a přestanou hrát roli vládního otloukánka, z jehož ultimát a požadavků si dělají ostatní aktéři včetně Hradu trhací kalendář a od kterého se – a to je snad ještě podstatnější – dlouhodobě odvracejí voliči.

Otázkou tak pouze je, kdy ČSSD z vlády odejde, s jakou záminkou a zda tak neučiní pozdě. Období krajských voleb je známé a sociální demokraté v krajích nechtějí trpět kvůli vládnímu spojenectví s Babišem. Na druhou stranu musejí vědět, že pokud je ČSSD už teď pro velkou část voličů nepřijatelná právě proto, že u moci drží trestně stíhaného premiéra, který je navíc obtěžkán několika skandály a nebývalým střetem zájmů, není příliš realistické, že se tito lidí ke straně vrátí ihned poté, co se ona sama přesune do antibabišovského tábora.

Ostatně o něco podobného se pokoušel již Bohuslav Sobotka a moc úspěšný v tom nebyl. K tomu všemu platí, že se Babišovi dlouhodobě daří luxovat původní elektorát tradiční levice, a tudíž je na místě se v neposlední řadě ptát, zda ČSSD dnes pouze neoddálila svůj pád do nicoty.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud