Dostál: Strašná ostuda polistopadových vlád. Jak vypadá zvyšování platů v praxi | info.cz

Články odjinud

Dostál: Strašná ostuda polistopadových vlád. Jak vypadá zvyšování platů v praxi

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Sledovat v Česku debatu o navyšování mezd je zkrušující kratochvíle. Běžný pracující člověk, který na něco podobného nemá čas, neb se musí nějak živit, by jen těžko chápal, jakými argumenty se tady elitářsky uvažující figury z řad politiků a novinářů jsou ještě v roce 2019 schopny ohánět. Tím klasickým je, že se třeba kuchaři nebo školníci měli v mládí prostě víc snažit, líp se učit, a tak celkově si vlastně vybrat jiný osud, a že si vlastně nezaslouží být důstojně odměněni za svou práci. Jak je možné, že se tady někteří ještě pořád opájejí bludy, dle kterých prostě ti nejhůře zaplacení nemají nárok na důstojnou mzdu navzdory tomu, že pracují osm hodin denně?

Jak si vysvětlit, že jindy tak citlivé duše našich povětšinou dobře zaopatřených přátel z řad liberálů, tak snadno účtují s životy tolika svých spoluobčanů? Copak jim nedochází, že dlouhodobá frustrace a ztráta důvěry velké části společnosti v polistopadové poměry pramení také z materiálního zázemí těchto lidí? Nedošlo jim snad, v čem mimo jiné vězí příčiny krachu tradičních politických stran a nástupu protestních a populistických formací? Ostudou totiž není, že Babišova vláda přidala těm nejhůře honorovaným lidem 1500 korun, nýbrž že se tak stalo až teď.

A tak třeba podle zakladatele TOP 09 a jedné z ikon české pravice Miroslava Kalouska je přidání 1500 korun každému bez rozdílu rovnostářským přístupem „stejných žaludků“. Vinou opatření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD dle jeho slov zvítězili průměrní a podprůměrní a poražena byla motivace k výkonu, vzdělávání a tvořivosti. My jsme se pokusili zjistit, jak se to má se zvyšováním platů ve skutečnosti, kolika lidí se to reálně dotkne a zda ty peníze skutečně uvidí na svých výplatních páskách. A jako skoro vždycky, realita nebude tak jednoznačná, jak by se z vyjádření Kalouska a jemu podobných mohla jevit.

Podívejme se nejprve, co tvrdí ministerstvo práce a sociálních věcí. Tiskové oddělení ministryně Jany Maláčové zveřejnilo minulý týden prohlášení, ve kterém se píše, že školníci, kuchařky nebo knihovníci patří mezi nejhůře placené profese ve státní sféře, a že díky iniciativě ministryně práce bude zrušena první platová tabulka, kam tito zaměstnanci spadají. „Nově budou od příštího roku zařazeni do lépe honorované 2. platové tabulky. Všem lidem ve státní sféře navíc od roku 2020 plošně vzrostou platy o 1500 Kč,“ píše se v tiskovém prohlášení.

„Práce pro stát měla dříve vysokou prestiž, teď je ale spousta profesí ve státní sféře podhodnocená. Například platy lidí v kultuře, ale i dalších profesích v první platové tabulce, jsou podle mě až nedůstojné. Věřím, že se teď situace těchto lidí začne zlepšovat,“ uvedla ministryně s tím, že v první platové tabulce jsou například kuchaři, školníci, vrátní, pracovníci v příspěvkových organizacích, pracovníci v kultuře nebo nezdravotnický personál ve většině zdravotnických zařízení. Tito zaměstnanci si zařazením do druhé platové tabulky polepší zhruba o dalších 3,5 procenta ještě navíc k plánovanému zvýšení o 1500 korun.

Součástí tiskové zprávy je tabulka, která ilustruje nárůst mezd školníků, kuchařů nebo uvaděček s dvanáctiletou praxí. My jsme se ale rozhodli situaci ověřit přímo v terénu. Výsledek? Podle našeho zjištění jsou mzdy školníků, kuchařů nebo uklízeček vypláceny dle nařízení vlády z 25. září 2017, které vešlo v platnost 1. ledna 2018. Z něj plyne, že plat téměř všech zaměstnanců zařazených do první platové třídy nedosahuje ani minimální mzdy. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost jim onen rozdíl doplatit, přesto je těžko pochopitelné, proč ve státním sektoru existují pozice, kde mají lidé nižší tabulkový plat, než jaká je zákonem daná minimální mzda.

Těžko se tomu věří, rozhodli jsem se to tedy ověřit v jedné nejmenované školní jídelně ve východních Čechách. Tam jsou sice pomocné síly zařazené ve třetí platové třídě a kuchaři v páté, de facto náš závěr ale potvrdili. První platová třída – v závislosti na odpracovaných letech – lidem za každodenní osmihodinovou šichtu zaručí plat v rozmezí od těžko akceptovatelných 9200 do 13 840 hrubého. Minimální mzda je přitom 13 350 Kč. Rozdíl tudíž ve spodní hranici činí neuvěřitelné čtyři tisíce korun.

Namítnete: Babišova vláda přece první – a tudíž nejnižší – platovou třídu ruší. I tak to ale nevychází: v té druhé je nejnižší plat 9990 korun a teprve po třiadvaceti odpracovaných letech se dostáváte na úroveň mzdy minimální. Logická otázka pak zní: Pokud někdo bere 9990 korun a dostane přidáno 1500 Kč, znamená to, že mu zaměstnavatel bude doplácet méně do minimální mzdy, anebo že mu skutečně stoupne plat o 1500 korun? Jinak řečeno: uvidí tito lidé navýšení svých platů, anebo jde o pouhou mediální hru? Na odpověď je brzo, moudřejší budeme až v lednu.

Buď jak buď, naprosto zásadní je si uvědomit, že se rušení první platové třídy dotkne celkem 176 tisíc zaměstnanců. Liberál začne šermovat populismem, přitom jde o strašnou ostudu kompletní polistopadové politické reprezentace. Třicet let po pádu komunismu mezi námi žije takto velký počet lidí s vyloženě nuznými příjmy. Pokud nechápete příčiny rozkladu tradiční politiky a příklon tolika voličů k Babišovi nebo Okamurovi, zkuste se zamyslet nad tím, jak tito lidé dokážou ze svých příjmů pokrýt základní životní náklady a co si asi tak myslí o všech, kteří jim tady poslední tři dekády ordinovali utahování opasků.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud