KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Evropská unie se nezadržitelně řítí do bezprecedentní energetické krize. Od mého posledního komentáře o neudržitelnosti takzvaného „zeleného údělu“ se situace opět dramaticky zhoršila a první země čelí vážnému riziku omezení dodávek elektřiny. Hlavním problémem je pokračující raketové zdražování plynu, kterého není na trhu dostatek. A také se začínají projevovat následky útlumu uhelných elektráren. Některé země tak čelí nedostatku elektřiny.
Nejhůře se momentálně vede Irsku, které poslední roky vsadilo na větrnou energii. V letošním roce ovšem v Evropě vítr fouká velmi málo a není vyloučeno, že kvůli klimatické změně bude tato situace pokračovat i v budoucnosti. Ve chvíli, kdy se na jedné z větrných farem navíc objevily technické problémy, bylo zaděláno na velký problém.
Společný podnik Semo, který tvoří energetičtí dodavatelé EirGrid a SONI, vydal varování, že nelze vyloučit přerušení dodávek elektřiny, pokud by došlo k nějakému dalšímu problému. Elektřiny v zemi je stále dost, ale přebytek výroby se smrsknul natolik, že neposkytuje dostatečný prostor pro případ, kdyby došlo k nějaké nahodilé události.
V Irsku tak vidíme to, před čím mnozí energetičtí experti v souvislosti s „ozeleňováním“ evropské energetiky varovali. Vypínání uhelných elektráren je sice možné, protože většina zemí produkuje nadbytek energie, ale snižuje se manévrovací prostor pro řešení případných nehod či poruch.
Uhlí se vrací na scénu
K zapnutí odstavené uhelné elektrárny v současnosti přistoupila Velká Británie. Podle BBC Británie v polovině srpna měla celkem tři dny, kdy se obešla bez uhlí. Od té doby ovšem takový den nenastal ani jeden a země musela opět rozjet starou odstavenou uhelnou elektrárnu, aby vyrobila dostatek elektřiny.
Na uhlí v Británii v současnosti připadají zhruba tři procenta celkové energetické spotřeby. Uhlí v Británii vystřídal především plyn, který je ovšem tak drahý, že nárůst cen za elektřinu velmi cítí nejen firmy, ale rovněž domácnosti. V říjnu se účet za elektřinu pro 15 milionů domácností zvedne v průměru o takřka 140 liber. „To by ovšem mohl být jenom začátek,“ říká reportérka BBC Rebecca Wearn. Podle ní navíc energetický regulátor upozorňuje, že je třeba, aby země nadále investovala do rozvoje jaderné energie, jinak se bude muset k uhlí stále vracet.
Důvod, proč uhlí zažívá velký návrat na scénu, je čistě ekonomický. Roste nejenom cena plynu, ale také emisní povolenky. Uhlí nicméně i při započtení ceny povolenky vychází pro výrobu energie stále levněji než plyn. Podle deníku Financial Times výroba megawatthodiny elektřiny z plynu v Německu stála 104 eur a výroba z uhlí 97 eur. Uhlí je tak stále levnější zdroj navzdory regulacím, kterými se ho nejen EU snaží zatížit. Bez ohledu na to je ovšem cena za výrobu nejvyšší za posledních mnoho let v obou případech. Na peněženky spotřebitelů zdražení dopadne tak jako tak.
Určitou naději na mírné zlevnění plynu dává spuštění plynovodu Nordstream 2, který byl v uplynulých dnech dokončen. Cenový vývoj ovšem nelze úplně snadno předvídat, neboť plynu na trhu prostě není dostatek a třeba dodávky z Ruska jsou poměrně nízké. Deník FT upozorňuje, že vlastně nikdo pořádně neví, co se děje. Buď se Rusové snaží doplnit vlastní prázdné plynové zásobníky před nadcházející zimou, anebo jde o politické rozhodnutí Kremlu. S příchodem „zeleného údělu“ se závislost EU na ruském plynu ještě zvýšila, což může pro Vladimira Putina představovat zajímavou příležitost.
