KOMENTÁŘ ERIKA SIEGLA | Skutečně „Turecko otevřelo Syřanům stavidla do Evropy“, jak rámují některé titulky projev ministra vnitra ve Sněmovně? Jedno je jisté, napětí kolem syrských uprchlíků před volbami se nepochybně vyostřuje a Česká republika často používá na uprchlíky dvojí metr.
Opět můžeme slyšet slova, která evokují příchod uprchlické povodně, pokud to nebude dokonce i něco horšího, co se na nás valí. A opět mají jednoduché vysvětlení - rozhodnutí či zlovůli tureckého prezidenta, který rád vydírá Evropu, přestože ta mu štědře platí…
Slova ministra vnitra Víta Rakušana, pronesená ve sněmovně tento týden v diskusi o zvýšeném počtu Syřanů přecházejících česko-slovenskou hranici, vlastně nebyla vůbec tak dramatická jako některé titulky i takzvaně mainstreamových médií (nemluvě o těch šířících dezinformace).
Ministr vnitra Rakušan nicméně nabídl poněkud zkratkovitou interpretaci příčin problému: „Jsme svědky toho, že (turecký prezident) Erdoğan, pravděpodobně před svými prezidentskými volbami, se prostě dopouští něčeho, co je možné nazvat instrumentalizací migrace... Jsou to lidé, kteří v této chvíli nepřicházejí naší hranici ze Sýrie, ale z Turecka, což je doložitelná záležitost“.
U Ukrajinců vnímáme válkou vynucený útěk či odchod ze země, když je ale řeč o Syřanech, jejichž země byla rozvrácena ještě mnohem dříve a mnohem více, politici často mluví v kontextu nelegální „migrace“. Nikoliv o pomoci, která by syrským uprchlíkům mohla či měla být poskytnuta, ať už přímo v Sýrii, v Turecku, nebo v Evropské unii včetně Česka. O stovkách či nižších tisících syrských uprchlících z Blízkého východu se v našem parlamentu opět mluví jako o odlidštěné mase, jako by to původně také nebyly „rodiny, ženy a děti, které uprchly před válkou“.
