KOMENTÁŘ ONDŘEJE DUPALA | Nezávislost více než zelená řešení? Ano. Strategie Green Dealu (tzv. Zelené dohody) se po agresi ruských vojsk na Ukrajině vrátí minimálně o několik kol zpět, nebo půjde dost možná úplně k ledu. Proč? Protože cestu k uhlíkové neutralitě a zelené ekonomice převážil strach o energetickou soběstačnost Evropy. Nad plynem, ještě nedávno páteří všech zelených plánů, tak najednou visí obří otazník. Je nutné minimalizovat závislost na dodávkách ruského zemního plynu a připravit se na možnost, že Rusko může jeho dodávky kdykoliv přerušit a použít jej jako vyjednávací nástroj. Jak?
Nejprve řečí čísel. EU v roce 2020 spotřebovala 275 milionů tun plynu. Z nich 43,9 % dodalo Rusko. Matematika tedy velí, že je třeba nahradit téměř 121 milionů tun. A to není vše. Česko je na tom ještě hůře, protože předloni jsme z Ruska odebrali 73 % z celkových dodávek zemního plynu. Proč ale zemní plyn tolik potřebujeme? Slouží hlavně k výrobě tepla, elektrické energie, k pohonu aut a k chemickým syntézám v průmyslu. Jak se tedy zbavit závislosti na ruském zemním plynu, a přitom nezruinovat pracovní trh a pohodlí obyvatel? Nabízí se řešení krátkodobá i dlouhodobá. Ta první spoléhají zejména na naši šetrnost, ta druhá hlavně na instalace alternativních technologií.
Dvojí směr řešení
Krátkodobě pomůže, pokud budeme doma topit maximálně na 21 °C a společně s tím zamezíme tepelným tokům ven z domácností. Okna a dveře je třeba dobře utěsnit pomocí izolačních pásek a ideálně je ještě překrýt hrubými závěsy. Dalším známým řešením jsou úsporné perlátory do všech výtoků v domácnosti. Ty totiž dovedou snížit průtok vody až o 40 %, aniž by ovlivnily sílu proudu. Tím samozřejmě klesne množství ohřívané vody. Pomůže taky, když nahradíme pohodlné koupání ve vaně svižným sprchováním. Tím však zasahujeme do našeho životního komfortu a na motivaci nám asi úplně nepřidá ani zneužívání těchto šetrných možností ekologickými aktivisty.
Musíme myslet do budoucna. Dlouhodobě je klíčová podpora budování bioplynových stanic. Vyrábí totiž zemní plyn z biologického odpadu. Emise takto vyrobeného ekologického zemního plynu je neutrální. Vedlejším produktem je navíc hnojivo. Zásadní je mimo jiné i podpora kvalitnějšího zateplení budov, kdy je třeba k izolaci stěn, střech a třívrstvých oken připočítat také systémy rekuperace tepla, solární ohřev vody nebo využití tepelných čerpadel. Plyn nepřímo nahradí také fotovoltaické elektrárny na střechách fabrik, městských a rodinných domů a na nevyužitých pozemcích a brownfieldech. Ty dodají větší objemy elektrické energie, která by jinak musela být vyráběna například ze zemního plynu. Širokou škálu alternativ uzavírají elektrolyzéry vody pro výrobu vodíku z přebytků solární energie a zařízení na přeměnu vodíku zpátky na energii elektrickou i tepelnou.
