KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Benzín zakážeme. Uhlí jsme zakázali už dřív. Plyn nebude, jádro nebude. Povolenky se budou muset platit snad i za to, že dýcháte. To poslední je (zatím) nadsázka, zbytek bohužel ne. Stejně jako fakt, že evropští poslanci chtějí zdanit emise úplně v celé ekonomice a tím pádem zdražit vše. „Nová“ Evropa místo k cílům prosperity a míru míří k tomu, že jisté začínají být jen dvě věci: uhlík a smrt.
Patnáct let rozumní lidé mírně upozorňují zelené ideology, že jejich nápady jsou v rozporu nikoli jen s ekonomickými, ale i fyzikálními zákony. Celou tu dobu jede evropská energetika v režimu, který můžeme nazvat „běh na kyslíkový dluh“. Sprinter vyráží prudce kupředu a díky létům tréninku a nashromážděné obrovské síle může běžet, přestože jeho tělo nedokáže produkovat v reálném čase odpovídající množství energie. Jenomže on se za pár metrů zastaví a za deset vteřin slávy platí desítkami minut bezmocného lapání po dechu…
Zelený úděl je jako anaerobní běh, kdy ekonomický organismus spotřebovává zásoby bohatství, které nashromáždil během předchozích tučných dekád. Nějakou dobu to vydrží, jenže už to trvá moc dlouho a dokonce i na silného německého atleta začínají jít mdloby. Energiewende měla být novým „triumfem vůle“ – a je třeba našim západním sousedům přiznat, že ji stále mají. Jenže přírodní zákony nelze obelhat. Elektřina je pro hospodářství tím, čím pro tělo kyslík. A bez energie jsou sebevýkonnější svaly k ničemu, ať jsou skutečné, či průmyslové.
Evropa je bohatá. Tak moc, že si mnozí neuvědomují, že její prosperita stojí na jediném faktoru, jímž je schopnost získávat ohromná kvanta laciné energie, na prvním místě z fosilních paliv. Díky štědré matce přírodě přišla evoluce druhu homo sapiens až ve chvíli, kdy se pro nás za stovky milionů let nastřádaly masivní zásoby konzervované (a koncentrované) sluneční energie. Uhlí, ropa a plyn jsou něco jako nebeská mana. Živí nás, pracují na nás, díky nim získáváme vše, co potřebujeme k blahobytnému životu.
