Institut manželství není potřeba měnit. Neměli bychom mít argumenty pro homosexuální sňatky promyšleny lépe?

Jakub Kvapilík

KOMENTÁŘ JAKUBA KVAPILÍKA | David Černý ve svém komentáři na stránkách Deníku N obhajuje přiznání institutu manželství i homosexuálním párům. Nejsou podle něj důvody pro to, aby jim možnost uzavírat sňatky byla upírána. Zároveň kritizuje argumenty zastánců manželství jako svazku muže a ženy. Vyrovnává se také s postoji tzv. nové teorie přirozeného práva. Díky tomu Černého text kvalitou přesahuje běžné argumenty v české debatě o stejnopohlavním manželství. Některé jeho pozice ale vedou k hlubším otázkám, které nelze opomíjet. Jejich reflexe ilustruje úskalí debaty o legalizaci homosexuálních sňatků v Česku.

Svou argumentaci začíná Černý přehledem motivů, které lidi vedou ke vstupu do manželství. Zmiňuje faktory jako vyjádření lásky a oddanosti nebo vytvoření rodinného prostředí. Homosexuální páry jsou takových věcí schopny také, a proto by jim manželství nemělo být upíráno. Pokud je ale pro Černého esence manželství spjatá s láskou, oddaností nebo výchovou dětí, do jeho definice by se snadno vešli i lidé toužící po manželství ve větších skupinách. Neřekl by totiž Černý, že jsou např. polyamoristé také schopni lásky, oddanosti nebo rodičovství? Pokud ano, pak chybí v jeho textu reflexe dalších důsledků tohoto pojetí.

Černý také vyvozuje, že „povaha vztahu mezi mužem a ženou a mezi jedinci téhož pohlaví je stejná“. To je snad příliš silné tvrzení vzhledem k jeho premisám. Navíc máme důvody domnívat se, že tomu tak systematicky nemusí nutně být. Někteří odborníci totiž mluví u některých homosexuálních párů např. o větší tendenci k tzv. otevřeným vztahům. Např. podle psycholožky Colleen Hoffové ze Státní univerzity v San Franciscu nemají u gay párů zálety nebo nevěra tak negativní konotace jako u párů heterosexuálních. O větším odklonu od monogamie mluví i Michael Bronski z Harvardu.

Takový přístup ke vztahům je tedy spíše v rozporu s dosavadním pojetím manželství a rodiny u nás. Vnímání věrnosti coby znaku instituce manželství je např. formálně zakotveno ve znění současné legislativy. Nejde jen o čistý formalismus, protože i tento aspekt legislativy někdy může hrát roli v soudních řízeních. Nevěru jako důležitý faktor ve vztazích navíc vnímají i samotní občané. Podle šetření Rodina 2019 provedeného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí nevěra patří k hlavním uváděným důvodům rozpadu českých rodin.

Instituce manželství a heterosexuální vztahy

Černý se navíc nevěnuje dalším motivacím vstupu do manželství, známým např. z ekonomické teorie. Gary Becker, nositel Nobelovy ceny z Chicagské univerzity, ve svém dnes již klasickém díle o ekonomii rodiny chápe manželství jako instituci, která umožňuje snížení transakčních nákladů a specializaci práce. Tu dovolují i biologické rozdíly mezi muži a ženami. O tento aspekt vztahové komplementarity jsou ale stejnopohlavní páry typicky ochuzeny.

Nelze pominout ani aspekt prokreace, který je s heterosexuálními vztahy obvykle těsně spjatý a homosexuálním párům z podstaty jejich vztahu upřen. O rozdílech v této oblasti ostatně mluví i někteří členové LGBT komunity. Jak napsal Andrew Sullivan, intelektuálně vlivný zastánce homosexuálních sňatků, pro homosexuály přivedení nové generace na svět tak důležitou roli nehraje. Reprodukční aspekt zároveň někdy býval vnímán ve spojitosti s charakteristikami instituce manželství – např. s požadavkem na trvalost manželského svazku. Do heterosexuálních vztahů se totiž rodí děti, kterým je potřeba zajistit stabilní rodinné prostředí.

Obecněji vzato tato diskuse ukazuje na specifika konceptu manželství daná vztahy muže a ženy a není zřejmé, že by jeho nastavení mohlo dobře odrážet více typů vztahového uspořádání zároveň. Někteří autoři proto mluví o tradičním manželství jako o efektivní instituci.

Opatrně s empirickými výzkumy

Černý dále vyjmenovává empiricky zjištěné přínosy manželství pro manžele i společnost. Neuvádí ale konkrétní zdroje, což může být problematické. V literatuře se totiž často jedná o studie, které zkoumaly manželství muže a ženy. Technicky vzato tedy není zřejmé, že by se jejich zjištění dala automaticky vztáhnout i na stejnopohlavní svazky.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital