KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | Nevím, kdy se to stalo ostatním, ale na mě to přišlo někdy kolem třicítky. Pustil jsem počítač, zapnul Total Commander (tehdy ještě Windows Commander) a kliknul jsem, jako správný český uživatel té doby, na jedno z tlačítek 1, 2, 3, aby zmizelo hlášení o tom, že bych měl zaplatit. A zrovna ten den jsem měl nějakou rebelskou náladu, tak jsem si řekl, že najdu něco, čím způsobím, aby to fungovalo a neotravovalo…
A jak jsem tak lezl po těch pololegálních, až ilegálních zákoutích, tak mě najednou napadlo: Fakt? Fakt tohle musím podstupovat? A až vyjde nová verze, tak tohle všechno absolvuju znovu, nebo s touhle verzí budu nafurt?
Jen pro kontext: byl rok 2003 a já právě odešel ze zaměstnání, kde jsem dělal něco jako ajťáka. Mezi mé povinnosti patřilo, a to si nedělám legraci, vždycky každý měsíc obejít všechny kanceláře s čerstvým vydáním nějakého počítačového časopisu, tuším ComputerWorldu nebo Chipu, už si nepamatuju, kde byl na nějaké stránce kód na měsíční licenci pro antivir. A já obešel těch 20 kanceláří, v každé kanceláři jsem ten kód opsal do antiviru na všech počítačích, co tam byly – a tak si prosím pěkně firma s několika sty zaměstnanci, co působila v oblasti automotive a zdravotních pomůcek, zajišťovala aktualizaci antiviru.
O pár let později v jiné firmě, vývojářském studiu, jsem při nástupu dostal přístup na sdílený disk, kde byly všechny používané nástroje. Ve chvíli, kdy jsem narazil v adresáři „Databáze - Nástroje“ na dvojici souborů „DB Studio.zip“ a „DB Studio-crack.zip“, věděl jsem, že ve firmě bude něco špatně. A taky bylo, ale to je jiný příběh.
