Januš: Babiš nerozumí zákonům. Pro nás šílená zpráva, premiér z toho ale může překvapivě těžit | info.cz

Články odjinud

Januš: Babiš nerozumí zákonům. Pro nás šílená zpráva, premiér z toho ale může překvapivě těžit

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Premiér Andrej Babiš nerozumí Ústavě a neumí ji vykládat. Tím pádem dost možná nepobírá ani další české zákony. Pro nás všechny je to dost šílená zpráva. Pro něj osobně to ale tak špatné být nemusí. Může se tím dokonce vyhnout i případnému odsouzení za potenciální prohřešky v kauze Čapího hnízda. Ústavní kutilství se ostatně v poslední době rozmáhá stále více, což bude mít, i kvůli současným ústupkům ČSSD prezidentovi, dlouhodobé dopady na české právní vědomí. Alespoň že se zákonů stále drží soudci.

„Je ústava, procedury, tradice a obvyklé postupy. Ústava při výměně ministra žádné termíny nemá, takže není porušována,“ říkal v rozhovoru pro sobotní Právo Andrej Babiš a hájil tím postup prezidenta Miloše Zemana, který donedávna váhal s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka.

To, co premiér řekl, není pravda, i když to tak může vypadat. V právní logice neplatí, že i když na předpokládaném místě nenajdeme konkrétní informaci, tato neexistuje. Uznávám, že je to matoucí, a to natolik, že stejné tvrzení bylo možné v minulém týdnu zaslechnout třeba i v Českém rozhlasu. Ústavní experti se ale v naprosté většině shodují v tom, že když Ústava termín neobsahuje, má k předpokládanému jednání dojít bez zbytečného odkladu. Alespoň že prezident nakonec Ústavu naplnil, když ke konci července Staňka skutečně odvolal.

Právní problém tím ale neskončil. „Pan prezident se stále definitivně nevyjádřil. Čekal jsem, že se celá věc vyřeší dřív, což se bohužel nestalo. Nemám ale žádnou možnost prezidenta k tomu donutit, tak snad těch pár týdnů, kdy jsou vládní prázdniny, vydržíme,“ řekl premiér k tomu, jestli prezident jmenuje novým ministrem Michala Šmardu. Opět to není tak úplně pravda.

Když později přichází otázka na možnou ústavní žalobu, Babiš odvětí: „Ale prosím vás. Žaloba by stejně nic nevyřešila, to víme oba. Akorát by krize trvala půl roku a možná déle. Určitě nechci tu věc řešit žalobami.“

Ano, všechno to může být jen politická hra, je to dokonce i pravděpodobné. Premiérova slova ale ukazují to, jak k zákonům a také k politice přistupuje, a jak, minimálně když se mu to hodí, nechápe jejich význam a provázanost. Nebo je alespoň schopen se snížit k hájení takovýchto postupů.

Z prezentovaného výkladového diletantství, kterého se, jak už jsme v jednom z předchozích textů rozebírali, dopouští v poslední době zejména prezident Miloš Zeman, může ale Babiš, čistě jako soukromá osoba a dřívější podnikatel, překvapivě těžit. V České republice sice stále platí starodávná zásada, podle níž neznalost zákona neomlouvá, stále citelněji se z ní ale poslední dobou ubírá, což vzhledem k množství aktuální legislativy potvrdil některými svými nálezy rovněž Ústavní soud.

Pokud tak bude Andrej Babiš, jak jsme již dříve předpokládali, skutečně obžalován, může na této své neznalosti a ignoranci zcela paradoxně vydělat. Státní zástupce by mu pak u soudu ještě obtížněji prokazoval, že se případného trestného činu dopouštěl úmyslně.

K tomu všemu se přidává ještě jeden fenomén. I někteří profesoři se teď pouští do výkladů, které Zemana, nebo rovnou i Babiše, a jejich postupy hájí, a to řekněme až přes hranice dobrého vkusu. Podívejme se například na bývalou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO) a její rozhovor pro Reflex. Sice platí, že dva právníci mívají tři názory, ale to, co profesorka v tomto videu předvádí, znovu ukazuje, proč lidé nemají právníky tak často rádi. Povýšenost a zbytečné slovíčkaření spojené s tvrzením a opakováním již vyřčeného, jen „odborněji“ a pomocí termínů. Zarážející jsou také výklady, k nimž v poslední době dospívá prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Premiérovi i prezidentovi teď samozřejmě dobře poslouží, když právní laici budou ještě více zmateni, co v pořádku je a co už není. Stálé lavírování ČSSD, zda někdy opustí, nebo neopustí vládu, tomu jen nasazuje korunu. Už nyní je to všechno pro české právo toxické.

Osvobození Grygárka jako dobrá zpráva

Proti tomu ale stojí dobrá zpráva, byť se z ní pro část veřejnosti může lehce stát i šlendrián a důkaz o zapouzdřenosti celého systému. Týká se trestního stíhání bývalého náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka. „Je nepochybné, že obviněný udržoval zcela nadstandardní vztahy s kontroverzními postavami pražského podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že jim nabízel své služby a obsah komunikace naznačuje, že za své služby bral peněžní odměnu,“ cituje na jednu stranu iRozhlas.cz z usnesení, kterým Městský soud v Praze toto stíhání, v době přípravy textu nepravomocně, zastavil.

„Úkolem soudu v tomto trestním řízení není zkoumat, zda Grygárek byl poctivým státním zástupcem, zda se nezpronevěřil svému poslání, zda byl člověkem na svém místě. Úkolem soudu není hodnotit jeho osobnost a charakterové vlastnosti, ale pouze posoudit, zda shromážděné důkazy prokazují, že se dopustil žalovaného skutku, a zda je tento skutek trestným činem,“ dočteme se v něm ale rovněž.

V takovýchto věcech může rozhodovat jen soud. Nesmí se řídit dojmy, poptávkou společnosti a ani rozdělením těch „správných“ médií na hodné a zlé, ale jen a čistě důkazy. I na tomto případu vidíme, že to u soudu stále platí a že alespoň justice nepodléhá populismu ani jedné strany. A to je pro naši budoucnost důležitější, než se nám teď může zdát.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud