Januš: Milost od Zemana může dávat smysl. Babiš by ale měl odejít z politiky | info.cz

Články odjinud

Januš: Milost od Zemana může dávat smysl. Babiš by ale měl odejít z politiky

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Zmatek nad zmatek. Název jednoho z románů Julese Verna se skvěle hodí i na popis aktuální situace kolem stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO). Orientuje se totiž v protichůdných zprávách z posledních dnů ještě vůbec někdo? Část veřejnosti už každopádně nabyla dojmu, že se Babiš vězení nespravedlivě vyhne a že je to celé skandál a výsměch. Když ale vynecháme emoce, není to trochu jinak? A nepoškozuje obraz českého práva u veřejnosti daleko více to, co se teď kvůli médiím i státním zástupcům odehrává?

V posledních letech probíhají některá trestní řízení doslova v přímém přenosu. Média informují o krocích policie a státních zástupců, nabízejí jednání soudu i vyhlašování rozsudku. Většina lidí jednotlivé fáze trestního procesu nerozlišuje. Už ve chvíli, kdy se policie o někoho takzvaně začne zajímat, přistupují k němu mnohdy podle rčení „na každém šprochu, pravdy trochu“.

Jednou ze základních zásad českého ústavního práva je ale presumpce neviny. „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena,“ zní příslušný článek 40 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod.

Babiš jako občan

Platí to pro každého, i pro premiéra této země. Ten ale už nikdy částí veřejnosti za nevinného považován nebude. Přece si nakradl ty dotace, budou si někteří stále myslet, a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) mu teď dle jejich přesvědčení zařídila beztrestnost. Co na tom, že pro takovéto tvrzení nebudou důkazy, zase půjde jen o nemístné emoce. Podobně jako když třeba šéf Pirátů Ivan Bartoš minulý týden napsal na Twitter: „Řeknu to tak, jak to cítím: kdyby Andrej Babiš nebyl premiér, už dávno sedí.“

Babiš je zkrátka v exponované funkci a tomu odpovídá to, co se kolem něj děje. Dřívější tvrdý podnikatel, kterého dost možná skupina kvalitních právníků ujistila, že obdobnou právní kličku jako u Čapího hnízda používají v případě evropských dotací i jiní, čelí trestnímu stíhání, které je od naprosté většiny jiných pořádně nasvícené. Má to samozřejmě dopad na jeho pověst – nehledě na zmíněnou presumpci neviny na něj mnozí koukají jako na zločince, ačkoli zákony jsou v tomto ohledu jasné.

A když dozorující státní zástupce navrhne podle Deníku N zastavení jeho trestního stíhání, strhne se takové peklo a takový zmatek, že to nemá v české justici a snad ani v české politice obdoby. Pokud nakonec Babišova obžaloba přece jen padne, budeme zase spekulovat o tom, zda Babišův spojenec prezident Miloš Zeman využije svého práva a stíhání premiéra prostřednictvím abolice zastaví. Pokud něco takového prezident skutečně zvažuje, jak se může zdát z jeho vyjádření, nepřehlednost celé situace mu jasně nahrává. Právě tou by mohl takovýto krok navenek zdůvodnit. Vzkázal by nám, že věří, že Babiš byl jako občan „potrestán“ dost.

Ne všechno je trestné

Přes všechno napsané by ale pořád bylo nejlepší, aby v celé věci rozhodl soud, kvůli kontextu toho všeho. Uvědomme si ale také konečně, že ne všechny nepravosti, kterých se lidé a firmy dopouštějí, jsou trestné. Některé jsou jen protiprávní, postihují se pak třeba jako přestupky či správní delikty, například pokutou. A něco není ani protiprávní, jen neetické.

Tohle ale bohužel dostatečně nereflektují ani média. Ten neustálý kolotoč přímého přenosu vybraných trestních kauz už jsem v úvodu popisoval, ale skoro jako by si to někdy neuvědomovali ani někteří státní zástupci. Ti, kteří svými vyjádřeními, k nimž nedisponují žádnými „neveřejnými“ informacemi a vycházejí tak z podobné znalosti faktů jako vy nebo já, onu pochybnost v části veřejnosti jen posilují. Což může v českém právu napáchat z dlouhodobého hlediska daleko více škod.

Zkusme také zapomenout na touhu po pomstě (vydávanou za „spravedlnost pro každého“), od té se v moderních státech jako od důvodu potrestání ustupuje. I kdybychom si stále mysleli, že premiér spáchal trestný čin, ačkoliv třeba já si to na základě dostupných informací nemyslím, prospělo by pak vůbec něčemu, kdyby šel Andrej Babiš do vězení? Vůbec ničemu, naopak by to daňové poplatníky stálo stovky tisíc korun.

Babiš by měl odejít z politiky

Tolik k Babišovi jako k občanovi. Pokud jsem rozlišil nežádoucí jednání do třech rovin a naznačil, že jeho pochybení nemuselo dosáhnout takové úrovně, aby skončil za mřížemi, jinou otázkou je politický rozměr celé věci. I já si myslím, že po tom všem nemá být takovýto člověk premiérem a nemá být ani v politice. Čistě z etických důvodů.

Tento svůj postoj mohu projevit jako volič. Daleko více voličů si ale myslí opak. A demokracie je vládou většiny s respektováním menšin. Na tuhle definici možná někteří z nás zapomněli. Nebo se řadě lidí hodí tato forma vlády jen tehdy, když oni stojí na straně většiny? Pokud se ale při svých protestech zaklínají „pravdou“ a „lepší informovaností“, nevolají už po demokracii, ale po autokracii, kterou bychom teď možná mohli nazývat už elitokracií. A právě v té jsou si, na rozdíl od demokracie, někteří rovnější.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud