Januš: Nejvyšší soud zařízl Altnera, myslí si „experti“. Kvůli tomu, že právo už pro ně není právem | info.cz

Články odjinud

Januš: Nejvyšší soud zařízl Altnera, myslí si „experti“. Kvůli tomu, že právo už pro ně není právem

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Ve veřejném prostoru pomalu odeznívá hlavní nápor zájmu o spor mezi sociální demokracií a advokátem Zdeňkem Altnerem, nyní tedy už jeho dědici. Nejvyšší soud v pátek zveřejnil své rozhodnutí, v kauze, v níž jde o stovky milionů korun, spojené s vymožením Lidového domu, ale ještě dlouho úplně jasno nebude. Teď bude všechno opět řešit nejnižší článek justice, obvodní soud, a je otázkou, kolik souvisejících nejasností a třeba i dalších sporů se ještě objeví.

Právě takové je české právo. Vzhledem k jeho složitosti, častým změnám, a tak i jeho nejasnosti, se pomalu, nenápadně, ale o to důrazněji snižuje právní jistota a jen v málokterém soudním řízení lze dopředu se stoprocentní úspěšností říci, jak to celé vlastně dopadne.

Tato obecná konstatování se naplno projevují i ve sporu ČSSD a jejího dřívějšího advokáta, který trvá už přes 20 let. Za tu dobu se navíc jednotlivá ustanovení občanského i obchodního práva opakovaně změnila a co více, od roku 2014 se dokonce postupuje podle zcela nového občanského zákoníku, který přinesl do českého práva možná největší polistopadovou revoluci. V dané kauze se sice rozhoduje podle tehdy aktuálních pravidel, je ale jasné, že to všechno celou situaci jen znepřehledňuje.

Bylo by ale liché se domnívat, že případ Altner versus sociální demokracie je něčím, co soudy řeší každý den. Spory před českými civilními soudy se obvykle až takto dlouho netáhnou. Mnoha na slovo vzatým odborníkům, myšleno samozřejmě v uvozovkách, kteří jednou rozumí hokeji, podruhé Evropské unii a našim mezinárodním závazkům, a nyní zase procesnímu právu, to ale nikdy nevysvětlíte.

Stejně jako to, že neexistují žádné důkazy pro tvrzení, že verdikt Nejvyššího soudu byl domluvený dopředu a vše dopadlo, tak jak dopadlo, jen kvůli tomu, že strana vedená Janem Hamáčkem sedí v Parlamentu nebo dokonce ve vládě Andreje Babiše.

Lidé zkrátka právu nerozumí. Nechápou, že se neřídí selským rozumem a že právní logika vychází úplně z jiných předpokladů než ta obyčejná lidská. Dobře se to dá ilustrovat třeba na některých právních termínech. Zcizit neznamená to samé jako odcizit, mzda není platem a rovnítko nelze klást ani mezi firmu a podnik.

Právo mnohdy není tím, co lidé za právo považují. Rozhánět ale rozpaky nad jakýmkoliv rozhodnutím soudu právě takovýmto konstatováním, není zrovna vhodné. Vyznívá to elitářsky a arogantně.

Právo se naopak musí přiblížit lidskému vnímání toho, co právo je. Podobný závěr se přitom objevil v několika komentářích a dalších textech už loni v létě – po dalším zdánlivě překvapivém rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo H-Systemu. Právníkům sice bylo dlouhodobě jasné, jak to na justičním vrcholu dopadne, i když bez ohledu na právo nebylo vlastně ani jedno řešení úplně spravedlivé. Laici ale byli znechuceni.

Jak právo přiblížit tomu, co lidé za právo považují, ale nikdo s naprostou jistotou neví. Ty nejlepší právní mozky v zemi by o tom ale už měly velmi rychle přemýšlet. Měly by začít řešit, jak právo zjednodušit, zpřehlednit, zafixovat a ideálně ho i tomu již vzpomínanému selskému rozumu přiblížit. Jinak hrozí, že se ignorace práva, kterou tradičně sledujeme spíše v méně závažných věcech, rozroste nad ještě přijatelnou úroveň. A z práva se stane protiprávo, jak jsem už varoval v Českém rozhlasu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud