Januš: Pražské orgie lákají na sex, jsou ale hlavně lekcí z komunistického fízlování

Jan Januš

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Alter ega Václava Havla a Ludvíka Vaculíka se potkávají U Fleků s uměleckou podobou Philipa Rotha a zatímco pozdější prezident podepisuje na toaletě smlouvu na zahraniční vydání svých děl, „Vaculda“ soutěží s americkým spisovatelem o to, kdo zná více indiánských kmenů. A Siouxe, Mohykány i Komanče vypisuje úhledným rukopisem na pivní tácek. To všechno přímo před očima Státní bezpečnosti, v přiznané absurditě celé této situace a s využitím klišé, že pod svícnem bývá největší tma. Právě atmosféra celé této scény naplno vystihuje snímek Pražské orgie, který právě vstoupil do českých kin.

Film Ireny Pavláskové Pražské orgie, natočený podle stejnojmenné předlohy Philipa Rotha, ukazuje 70. léta v Československu pohledem zvenčí. Zahraničnímu návštěvníkovi, slavnému americkému spisovateli, se před očima odehrávají schizofrenní scény. Neví, komu může věřit a komu ne. Kdo je agentem Státní bezpečnosti, kdo pracuje pro obě strany a kdo jen předstírá, že má větší vliv, než kterým doopravdy disponuje.

5910569:article:true:true:true

Sice si zvyká na neustálé sledování tajnou policií, pořád se ale diví tomu, že ho na ulici někdo fotí a v hotelu odposlouchává. V tom všem ho utvrzuje i anonymita a mlčenlivost davu kolem něj. Všechny tváře jsou si podobné. Všude tak nějak převažuje šedivá. A když čekáte v nádražní restauraci, automaticky přinášejí pivo, protože o kávě přece všichni vědí, že se nedá pít.

Januš: Nabarvené ptáče nakročilo k nominaci na Oscara, komeční trhák z něj ale nejspíše nebude

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital