Januš: Vláda pevné ruky Babišovi vyhovuje, posílit ministra zdravotnictví je ale chyba

Jan Januš

30. 04. 2020 • 13:30

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Premiér Andrej Babiš plánuje kvůli koronavirové pandemii rozšířit pravomoci ministra zdravotnictví. Ten by patrně mohl, tedy v případě schválení zatím jen zamýšlené novely zákona o ochraně veřejného zdraví, čistě o své vůli rozhodovat o omezeních a zákazech dosud spojených s nouzovým stavem. Zpozorněme, z dlouhodobého hlediska určitě nejde o dobrý nápad. Hnutí ANO si tu zahrává s dosavadními mantinely demokracie a právního státu. A to skoro dva měsíce po vypuknutí koronavirové krize, kdy už není k nesystémovým řešením, zavánějícím náznaky autoritářství, důvod.

„Víc pravomocí ministerstvu zdravotnictví? A když bude stav nouze po vichřici a popadají všude stromy, bude o mimořádných opatřeních rozhodovat ministr zemědělství, dopravy, průmyslu nebo životního prostředí? Podle zvláštních zákonů?“ napsal respektovaný soudce na twitter.

Je to přesně tak. V České republice dosud platí mechanismy řešící krizové situace v obecné rovině, a tak je to dobře. Dokonce to dnes můžeme považovat i za jeden z atributů právního státu.

Vláda ale jako by si to neuvědomovala, a tak v posledních týdnech právním pohledem kazí, co může. Jak již jsme však tento týden rozebrali, její postupné kličky do budoucna nejspíše neprojdou českými soudy. Je tak s podivem, že se Babiš ještě nepoučil a je ochotný kývnout na řešení, která mohou dříve či později skončit u soudů včetně Ústavního, které s nimi skoncují. Tím by v příštích měsících či letech vzniklo daleko více problémů, než kdyby vláda nezkoušela metody z kategorie legislativního kutilství.

„Zatím nikdo netuší, co by v novele zmíněného zákona mělo konkrétně být, ale dost silně pochybuji, že by to mohlo přežít soudní přezkum,“ odhadl v Advokátním deníku místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol, podle něhož „je zcela nejasné, proč by se vláda o prosazení takové novely zákona měla pokoušet“.

„Buď jsou splněny podmínky pro pokračování nouzového stavu a pak o tom vláda způsobem obvyklým v demokratickém systému musí přesvědčit Sněmovnu. Necítí-li se na to, tím spíše není možné, aby ji jakýmsi zmocňovací zákonem vyřadila ze hry. Souhrnně řečeno, myslím, že by se vláda měla věnovat tomu, co je dnes mnohem aktuálnější, například hledání srozumitelného a spravedlivého způsobu reparace vzniklých škod a oživení ekonomiky, než hledání právních klíček, které mají šanci na přežití jak sněhová vločka v pekle,“ míní Sokol.

Jde ale o opravdu vážnou věc. Mnozí historici, politologové a ostatně i právníci upozorňují na to, že autoritářské a totalitní režimy začínají nenápadně. Když se na konci března ve značně posunuté rovině řešilo, zda se diktátorem náhodou nechce stát přímo Andrej Babiš, napsal jsem, že „převrat“ u nás nejde udělat jen tak. To platí i o měsíc později, nicméně je pravda, že předchozí týdny nás přesvědčily, že Babišovi by vláda pevné ruky skutečně vyhovovala.

Pozitivní je, že nás před ní chrání soudy, ty ale musí podpořit rovněž občanská společnost. Pokud se ta aktivizovala již dříve – mnohdy ale spíše hystericky a kvůli přehlížení souvislostí – nyní by měla být skutečně v pozoru.

SDÍLET