Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář Bohumila Pečinky: Občanské fórum dvě

Komentář Bohumila Pečinky: Občanské fórum dvě

Úterní protivládní demonstrace v řadě českých a moravských měst a středeční jmenování Andreje Babiše premiérem předznamenaly politické léto, které pozvolna přejde do podzimních komunálních a senátních voleb.

Už několikátá demonstrace během pár měsíců proti národně-levicovému bloku reprezentovanému jmény Babiš a Zeman naznačuje, že jde přece jen spíše o trend než o výstřelek několika iniciativ. Na poslední pražské demonstraci bylo z třiceti řečníků také šest zástupců opozičních politických stran.

Vládní strany na to reagovaly nervózním sdělením, že smyslem demonstrací je zvrátit výsledek říjnových sněmovních a lednových prezidentských voleb. To těžko – politická opozice v tom všem hrála jen okrajovou úlohu. Ve skutečnosti je v roli těch, kteří se chtějí sklouznout po vlně, kterou sami nevytvořili.

Série demonstrací v posledním půlroce vznikla spontánně a časem se z ní vytvořila silná báze vzájemně pospojovaných iniciativ a sdružení. Tato „síť demonstrantů“ vznikla jako reakce na nerovnováhu v české politice. Stručně řečeno, národně-levicový blok, který dnes drží všechny páky v zemi, má sice nadpoloviční většinu, ale ne takovou společenskou podporu, aby mohl dominovat na všech stupních společnosti a vtahovat do hry KSČM. Ve chvíli, kdy politická opozice není sjednocena a dost hlasitá, převzali iniciativu studenti a aktivisté.  

Slabým místem demonstrujících je, že proti národně-levicovému bloku vytvářejí něco jako politický antiblok. Na jednom pódiu se setkávají pravicoví i levicoví liberálové, středoví starostové a protestně naladění aktivisté. Hodně se to podobá zárodkům Občanského fóra, které spojovala myšlenka vyhnat komunisty od moci. Když splnilo svůj úkol, rozpadlo se OF do různých stran. Ale proč ne?

Nová vláda svým personálním složením i nejasnou většinou v parlamentu připomíná slepenec, který drží při sobě hlavně byznysové zájmy Agrofertu, Hradu a komunistů. Pro vylepšení image bude ve vládě zastoupena ČSSD, jejíž historickou úlohou bude zabraňovat největším excesům moci. To je kříž, pod jehož tíhou se může strana zhroutit, nebo získat nový étos. Podstatné je, že Babišova vláda je nestandardní výtvor. Ten vyvolává v život nestandardní reakce.

Ještě žádný kabinet od revoluce neměl od svých voličů tak neomezený mandát jako právě Babišova vláda. Hlavní „kontrakt“ tohoto voličského bloku s „těmi nahoře“ by asi zněl: vy si dělejte byznys, jak chcete, a nám dole něco z toho přerozdělte. Výměnou za to vás podržíme a nebudeme se moc ozývat. To je společenská smlouva dneška.

Tradiční politické strany nejsou na tento kontrakt schopny tradičními prostředky reagovat. Vyčerpávají se v parlamentních procedurách a vyvolávají dojem, že politický život je jinde. Proto má existence druhého OF hlubší smysl.

Komentář vyšel na webu E15. Další příspěvky autora si můžete přečíst zde.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1