Komunální volby: ANO bude poprvé obhajovat. Vrátí se voliči z vandru? Komentář V. Dostála

Letošní komunální volby budou zásadní především pro budoucnost tradičních politických stran. Ostatně kde jinde než na místní úrovni mohou občanští nebo sociální demokraté, stejně jako lidovci či KSČM, čelit marketingovému pojetí politiky nových populistických formací. Neboť pokud má Andrej Babiš a jeho hnutí ANO nějakou slabinu, je to vratké ukotvení v komunální politice a s tím související mizerné personální zázemí. A naopak platí, že v místních volbách mohou uspět pouze ty formace, které jsou schopny dlouhodobě generovat věrohodné kádry pokud možno i v té nejzapadlejší obci. To však neznamená, že by na výsledky místních voleb neměla vliv celostátní politika.

Vlastně je vždycky hádankou, která z rovin a kde nakonec u voličů převáží. Mluvit o komunálních volbách přitom neznamená mluvit o jednom volebním klání, nýbrž o více než šesti tisícovkách voleb. S tím souvisí fakt, že se v nich ani zdaleka neucházejí o hlasy voličů pouze celostátní formace. V řadě obcí je to dokonce tak, že volbám dominují specifické aliance, občanské kandidátky anebo místní hnutí. A neplatí to zdaleka jen o malých obcích. Doložit to lze třeba na úspěchu hnutí Žít Brno Matěje Hollana v roce 2014, Změně Jana Korytáře v Liberci či Změně pro Kolín Víta Rakušana, která před čtyřmi lety obdržela dokonce více než šedesát procent hlasů.

Komunální volby lze navíc interpretovat na základě obdržených hlasů, anebo na základě obdržených mandátů. V neposlední řadě jsou to jediné volby, ve kterých si voliči mohou vybírat své kandidátky napříč jednotlivými politickými formacemi. To vše a mnohé další problematizuje jakékoli předvolební průzkumy týkající se komunálních voleb. Jinak řečeno: výstupy dneska zveřejněného šetření agentury Phoenix Research pro Blesk je potřeba brát pouze orientačně. Ostatně do voleb je daleko, šetření probíhalo pouze v šesti ze třinácti krajských měst, a k tomu všemu jen na vzorku 1850 respondentů.

Jinak řečeno, pro každý kraj jich bylo v průměru 308. Jedno procento zde tudíž činí tři hlasy, pět procent hlasů patnáct. Nikoho tak nemůže překvapit, že výsledky v zásadě kopírují celostátní trendy. Všude vede hnutí ANO, na druhém či třetím místě dominuje ODS. Zrovna tak nepřekvapí, že v Liberci disponují slušnou podporou Starostové, v Praze Piráti a v Ústí nad Labem či v Ostravě SPD Tomia Okamury. Z šetření se ale pochopitelně nedozvíme, jak jsou na tom subjekty, které teprve usilují o kandidaturu (typicky třeba projekt Jana Čižínského Praha Sobě), anebo koalice, které se v daný moment nacházejí teprve ve fázi vzniku. Nehledě na to, že voliči ještě nevědí, kdo bude za jednotlivé strany kandidovat.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital