Krádež za bílého dne ve Sněmovně. Zákon o povinném podílu českých potravin je v podstatě státní terorismus, těžit z něj bude jen hrstka lidí

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Je svým způsobem neuvěřitelné, co všechno jsou zákonodárci schopni prosadit, když pozornost přitahuje výhradně koronavirus. Čerstvě schválený zákon o kvótách na prodej potravin z české produkce je jednou z takových zhůvěřilostí. Je to vlastně náramně jednoduché, a pokud vás napadají myšlenky typu „alespoň jsme pomohli našim zemědělcům“, tak na to rovnou zapomeňte. Je to jen další penězovod z kapes daňového poplatníka do kapes velkých zemědělských a potravinářských podniků, třeba Agrofertu.

Samozřejmě, že politici, kteří pro tento návrh hlasovali, vám budou líčit příběh malého českého farmáře, kterého drtí španělští pěstitelé rajčat, němečtí mlékaři a polští chovatelé dobytka, ale bude to bohapustá lež. Pokud malý farmář vytváří skutečně kvalitní produkty, je nepochybně schopen svoji produkci udat už nyní a navíc mimo velké obchodní řetězce, které nedokáže v požadovaném objemu zásobit, natož s nimi jednat o ceně.

Návrh poslanců SPD schválený sněmovnou určuje, že prodejny o ploše nad 400 metrů čtverečních a zatím nespecifikované „specializované prodejny“ budou od příštího roku muset prodávat minimálně 55 procent potravin z tuzemské produkce. Postupně kvóta stoupne až na 73 procent v roce 2028. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Takových farmářů je navíc extrémně málo. České zemědělství komunisté totálně zdevastovali a z drtivé většiny ho tvoří pár velkých zemědělských podniků. Když Evropská unie prosazovala reformu, která by podporovala malé zemědělce, hádejte, kdo takové počínání blokoval. Česká republika. Nejenom současná vláda šla na evropské půdě na ruku Agrofertu a spol. na úkor malých farmářů. Takže až vám budou poslanci tvrdit o podpoře malých farmářů, tak budete spolehlivě vědět, že lžou, až se jim od pusy práší.

Velké firmy budou nyní stát v silnější pozici při vyjednávání. Supermarkety prostě budou jejich zboží potřebovat (pokud tedy prezident zákon podepíše), a tak zaplatí víc. Efekt bude dvojí. Více peněz pro velké zemědělské a potravinářské firmy a zákonitě i dražší potraviny, protože obchodní řetězec si peníze, které vynaložil při nákupu navíc, samozřejmě vezme zpátky od zákazníků. Malý farmář se k supermarketu nadále ani nepřiblíží a zákazník bude mít v peněžence méně. A ne o málo. Přitom výdaje za jídlo jsou v Česku spolu s bydlením spolehlivě nejvyšší položkou rodinných rozpočtů.

Je to jenom další penězovod. Nezapomínejme, že z něj bude profitovat nejenom premiér Andrej Babiš a Agrofert, ale třeba také rodina ministra zemědělství Miroslava Tomana, která ovládá třeba obří zemědělský podnik Agrotrade a mnoho jiných. Mimochodem sám ministr hájil přijetím zákona prohlášením „buďme trochu nacionalisti“. Hodilo by se spíše „buďme trochu sobci“. 

Vzkaz je jasný. Vaši poslanci vás milí voliči zase oškubali jako husu a ve stínu koronaviru si pěkně naplní kapsy. Mimochodem ohrozili i zásobování českých obchodních řetězců, což už by se dalo směle označit za podivuhodnou formu státního terorismu. Po delší době tak můžeme své naděje obrátit k proklínanému Bruselu, který zákon s největší pravděpodobností smete ze stolu. A díkybohu za to.

SDÍLET
sinfin.digital