Články odjinud

Kubera šéfem Senátu. ODS potvrdila hlavní roli, STAN a lidovci se nepodrželi. Komentář M. Žižkové

Kubera šéfem Senátu. ODS potvrdila hlavní roli, STAN a lidovci se nepodrželi. Komentář M. Žižkové

Předsedou horní komory se stal senátor ODS Jaroslav Kubera. Dlouholetému primátorovi Teplic a členovi horní komory přitom v době těsně po volbách nikdo příliš velké šance na zvolení nedával. Politik, který se svými razantními názory nepředstavuje kompromisní osobnost, na níž by se Senát jednoduše shodl, se na začátku zdál být příliš kontroverzním kandidátem. Volba předsedy měla ale nakonec ke konsenzu daleko. A to už kvůli tomu, že se senátní kluby poprvé v historii nedohodly na nominantovi předem, ale došlo na „divoký rozstřel“. ODS nakonec potvrdila své vítězství ve volbách. A středopravé ukázaly, že se nedokázaly spojit.

Už před senátními volbami byl jistý jeden fakt: sociální demokraté ztratí vedoucí pozici v horní komoře a přijdou o předsedu v osobě Milana Štěcha. Posílení se naopak předpovídalo lidovcům. Nakonec se ukázalo, že v Senátu zasednou hned dva nejsilnější kluby: ODS a STAN. Ukázaly to nejen samotné výsledky druhého kola voleb, ale také to, že se těmto dvěma klubům podařilo do svých řad nalákat nezařazené poslance.

Někteří noví senátoři – jako například neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer – se naopak rozhodli zůstat nezávislými na klubech. Výsledné rozložení sil tak bylo jasné. ODS a STAN po osmnácti křeslech, lidovci „jen“ patnáct.

Dvě nejsilnější strany v tu chvíli začaly tvrdit, že proti sobě nepůjdou, zároveň si ale obě nárokovaly vedení horní komory. ODS vcelku rychle nominovala svého matadora Jaroslava Kuberu. To vybírání u STAN byl podstatně zdlouhavější. Kandidátem se nakonec stal Jan Horník.

Kandidát kompromisu

Lidovci dále sázeli na to, že jejich kandidát Václav Hampl bude představovat kompromis, který si získá podporu napříč dalšími kluby a nezařazenými kandidáty. Počítal s tím i sám Hampl, který řekl nedávno v rozhovoru pro INFO.CZ: „Osobně cítím důvěru od kolegů napříč kluby, kteří mě oslovují a se kterými jednám“.

Horník nakonec vypadl už v prvním kole. V tom druhém se zástupci STAN očividně – a pro mnohé překvapivě - postavili na stranu ODS.

Převedeno na čísla: Kubera získal v prvním kole 34 hlasů, Hampl 22 a Horník 18. Pokud by se Horníkovy hlasy přesunuly k Hamplovi, dělalo by to celkem 40 hlasů. Lidovecký kandidát ale nakonec získal v druhém kole jen 24 hlasů, Kubera 46.

Na čem nakonec spolupráce STAN a lidovců – tedy dvou stran, které deklarují snahu o propojování české středopravé politické scény – selhala? Důvod může naznačit dnešní vyjádření STAN na Twitteru, podle něhož lidovci porušili dohodu, že kandidáta na předsedu navrhnou nejsilnější kluby… Svou roli hrály bezesporu i dohody ohledně rozdělení dalších důležitých postů v horní komoře.

Výsledek je jasný: v čele Senátu stojí Kubera, ODS navíc ještě získala jedno křeslo místopředsedy. STAN má v užším vedení posty dva, lidovci jeden a stejně tak i sociální demokraté.

Místo dohody politika divokého rozstřelu?

Priority, které dnes popsal nový předseda Senátu, nezněly nijak netradičně: Kuberovi půjde o ochranu svobody, demokracie a ústavy. Chce se změnit z politika ve státníka, jak slíbil již ve svém nominačním projevu, a zajistit pro horní komoru i dostatečné finance, aby nebyl v rámci parlamentu „chudším otlounkánkem“.

Jak bude Kubera reprezentovat horní komoru, a to i v interakci s prezidentem Milošem Zemanem nebo premiérem Andrejem Babišem, se ukáže. Stejně tak i to, zda se v horní komoře přesunula atmosféra od hledání konsenzu k politickému soupeření, o čemž by svědčil i rozstřel, na který nakonec došlo.

Jedno je jisté už dnes: ODS sama sebe potvrdila jako vítěze voleb a rostoucí politickou sílu v Česku. STAN a lidovci naopak znovu odhalili neshody a neschopnost se v důležitém okamžiku podržet. ODS z toho v tomto případě jen těžila.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud