Kurzarbeit? Vláda zestátňuje zaměstnance soukromých firem. Zaplatíme to všichni

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | V Česku takřka jistě bude zaveden kurzarbeit, tedy uzákonění státem dotovaných mezd zaměstnanců firem. Jestliže dosavadní „standardní“ dotace soukromým podnikům lze považovat za krok zpět směrem k metodám socialismu, pak státní dotace výplat v soukromém sektoru jsou totální reinkarnací jeho podstaty. Ale je těsně před volbami. Bránit jakékoliv pomoci firmám, potažmo velkému množství zaměstnanců, kteří jsou potenciálními voliči, by bylo politicky sebevražedné.

Sluší se předznamenat, že kurzarbeit je německého původu a znamená „krátkou práci“ neboli zkrácenou pracovní dobu (a k tomu nezkrácenou mzdu). O zavedení tohoto mechanismu je v Česku fakticky rozhodnuto, i když se návrh teprve připravuje. Příznivkyní je i ministryně financí Alena Schillerová, která podporuje to, že „firmy pracují, třeba nějakou část týdne, a nějakou část refunduje stát.“ Strážkyně státní kasy dala na srozuměnou, že požaduje co nejrychlejší schválení kurzarbeitu a pro přijetí se jasně vyslovuje i opoziční ODS... 

S konceptem „trvale“ dotovaných mezd soukromých zaměstnanců přišla ministryně Jana Maláčová s tím, že to má tlumit nárůst nezaměstnanosti. Smyslem prý je, aby firmy přečkaly krizi a nemusely propouštět. Zaměstnavatel při zavedení státního kurzarbeitu platí lidem mzdu jen za reálně odpracovanou dobu a stát pak zaměstnancům – z erárních zdrojů – dorovnává výdělek za zbývající čas, po který se ve firmě nepracovalo. Mluví se o tom, že by státem dotovaná mzda měla být zastropována na výši dvojnásobku průměrné mzdy. (Průměrná hrubá mzda v ČR je dnes 34 tisíc korun).

Lébl: Hrubá mzda je pouze podvodné hausnumero

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital