Místo politiků nastoupí umělá inteligence hlasující podle programu. Knihovna Ondřeje Féra

Ondřej Fér

Prezident Miloš Zeman minulý týden zaznamenal existenci onlinových médií a pohovořil o tom, že by internetové diskuze mohly úplně nahradit tištěná média. V tom se hlava státu shoduje s mediálními teoretiky, kteří tuto otázku řešili zhruba před dvaceti lety. Nyní je na pořadu dne zajímavý nápad: Co kdyby byli politici nahrazeni umělou inteligencí?

Docela klidně by se ale mohlo stát třeba toto: Voliči vyplní test, který odhalí jejich shodu s různými kandidáty. Tato data vyhodnotí strojová inteligence, která provede volbu na základě racionálních dat, bez emocí a bez populismu.

Dvojice akademiků, Frank Mols a Jonathan Roberts , se touto otázkou začala se vší vážností zabývat, když se seznámili s výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterých důvěra lidí v politiky klesá tak dlouho a tak pravidelně, že už se nejedná o nějaký krátkodobý výstřelek, ale o společenskou tendenci. Ve Velké Británii jsou politici méně důvěryhodní než realitní makléři. Co se Česka týče, nebudeme politikům připomínat, že jimi jejich voliči v podstatě opovrhují. To je koneckonců jejich svaté právo, zejména poté, co si je sami zvolili. Roku 2018 podle průzkumu, který v osmém čísle zveřejnil Respekt, nejdůvěryhodnějším politikem byl Andrej Babiš, jemuž věřilo 37 procent lidí a nevěřilo 56 procent. Roku 2002 byl nejdůvěryhodnějším politikem Stanislav Gross, jemuž důvěřovalo dnes nepředstavitelných 72 procent lidí. Mimochodem nejnedůvěryhodnějšími politiky byli ve stejné době Václav Klaus (důvěra 31 procent lidí) a Miloš Zeman (27 procent lidí).

Získají roboti právo volit? Musíme to řešit, říká právní talent roku Linda Kolaříková

sinfin.digital