Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Mocní muži se rádi sápou po ženách. Mylně věří, že na to mají právo. Komentář Jana Jandourka

Mocní muži se rádi sápou po ženách. Mylně věří, že na to mají právo. Komentář Jana Jandourka

Mocní a bohatí se nejen dopouštějí řady sexuálních deliktů, ale navíc se zdá, že upřímně věří, že na to mají právo. Jsou přece výjimeční.

V březnu roku 2015 použila Ambra Battilana  Gutierrezová nahrávací zařízení, které měla od newyorské policie, a zeptala se producenta Harweyho Weinsteina, proč se na ni během pracovního setkání v jeho kanceláři před několika dny vrhl a sahal jí na prsa. Weinstein jí na to odpověděl, že je na to zvyklý. Celkem nikoho neudiví, že se taková věc někdy stane, muži si dost dovolují, ale jak je to s tím zvykem? Odborníci tvrdí, že když má někdo moc, může to „znesnadnit kontrolu impulzů“ a dotyčný si pak snáze ospravedlní své sobecké jednání. To nemá být omluva, protože ne všichni mocní se chovají takto, a také když jsou dotyční vůči sobě v bližším sociálním postavení, tak to tak nefunguje.

„Postavení a moc mohou změnit způsob, jakým lidé myslí, a způsob, jakým se chovají,“ říká Joe Vitriol z Lehigh University v Pensylvánii. Možná jsou méně znepokojeni důsledky svého chování a mají pocit, že mají na dosažení svého cíle vyšší nárok. Mají moc, to znamená možnost ovlivňovat svět kolem sebe, což jim urovnává cestičku k nevhodnému jednání, popřípadě až k sexuálnímu útoku. Podle dalších badatelů mají peníze tendenci „vytvářet kontext“ pro vynucování sexu. Dacher Keltner, psycholog z University of California v Berkeley, tvrdí, že je u bohatých lidí větší pravděpodobnost, že budou mít sexuální aférky a také nevhodně flirtovat.

Abychom nehovořili jen o současných západních producentech a politicích, můžeme uvést jeden příklad z Východu a doby dřívější. Stalinův šéf tajné policie Lavrentij Berija byl znám jako sexuální predátor. Podle svědectví ze sovětských archivů víme, že za teplých nocí se Berija projížděl pomalu nočními ulicemi Moskvy ve své limuzíně a vždy si ukázal na ženu, kterou chtěl. Ta pak byla zadržena a odvezena do jeho sídla, kde se konala hostina. Po jídle vzal Berija ženu do zvukotěsné místnosti, kde ji znásilnil. K povinnostem jeho osobních strážců patřilo ženě při odchodu dát květiny. Pokud je přijala, byl sex konsenzuální, pokud je odmítla, znamenalo to zatčení. Jedna žena Berijovy návrhy odmítla a květiny dostala omylem. Berija se nechal slyšet, že to nejsou květiny, ale pohřební věnec. „Ať shnijí na jejím hrobě.“ Byla zatčena dalšího dne. Některé ženy přišly při brutálním jednání útočníka o život a jejich pozůstatky pak byly nalezeny pohřbené v zahradě domu až v polovině 90. let.

Berija je ovšem zvláštní případ, protože působil v atmosféře totality a strachu a mohl využít i reálnou moc fyzického donucení, kterou mu dalo jeho postavení v represivním aparátu. Ve svobodných zemích lze něco takového užít jen zřídka. Spíše se nabízí možnost využít postavení k nabídnutí nějaké protislužby. Společné je ale zřejmě přesvědčení, ke kterému mocná osoba tíhne, ať už ve svobodě, nebo totalitě. Myslí si o sobě, že je někým výjimečným a má na takové chování „právo“.

Laboratorní experimenty a data z výzkumů ukazují, že čím vyšší je postavení člověka na socioekonomickém žebříčku, tím pravděpodobněji bude dotyčný podvádět svého partnera, klamat při hře o peníze, dopouštět se uplácení a zpronevěry. Jeden experiment dokonce zjistil, že spíše bohat, než chudí lidé ukradnou cukroví, které bylo odloženo pro děti. Mocní muži se také domnívají, že ženy jsou v jejich přítomnosti šťastné, což ale neodpovídá realitě, spíše cítí úzkost a zahanbení. Umí také méně vyčíst z výrazu tváře lidí kolem sebe, takže nepoznají, že někdo má strach. Žijí s pocitem, že se svého postavení domohli díky vlastní výjimečnosti, což jim dává zvláštní práva. V každém případě se dotyčným chtivým mužům povedlo někdy dosáhnout značné proslulosti. Takové, že se jim o tom ani nesnilo.

Další texty autora najdete na webu Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1