KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Když jsem nedávno napsal větší text zaměřený na kritiku mediálního trhu v Česku, nečekal jsem, že vyvolá takový ohlas. Z řad novinářů pozitivní, z řad mediálních agentur a obchodních oddělení negativní. Každopádně ti, kteří se tehdy poznali, se poznat měli. Bylo by ale nespravedlivé hledat chyby jen u obchodních oddělení a jejich minimálně nemravných dohod s mediálními agenturami, které dusí celý trh. Chyba samozřejmě leží i u akcionářů, mediálních manažerů a v neposlední řadě u samotných novinářů.
Pro začátek je dobré si uvědomit, že už nemá smysl spekulovat o „blížícím se konci klasických médií“. To není nějaká chiméra na obzoru, ale holá skutečnost, která se už odehrála. To, co dnes vidíme pod zaběhnutými značkami, je v podstatě už jen virtuální realita. Podstatná část trhu existuje jen kvůli tomu, aby tu byl prostor, kam je možné umisťovat reklamu. Obsah je z hlediska mnoha mediálních manažerů zcela nepodstatný. Mezi mnoha českými deníky, týdeníky, měsíčníky a billboardy u dálnice není žádný rozdíl. Je to jedno a to samé, s tím rozdílem, že billboardy si na nic nehrají.
