KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Premiér Petr Fiala se v novoročním projevu snažil působit ze všeho nejvíc pozitivně. Nestěžoval si na úděl své vlády, nevymlouval se na složitou geopolitickou, energetickou a ekonomickou situaci státu, nefňukal nad nepřízní osudu. Naopak. Sobě a hlavně národu se snažil dodat naději, odvahu a sebevědomí do nelehkých časů, které nás podle něj stejně jako loni čekají také letos.
Podle očekávání se Fiala ve svém projevu, jehož étos byl snad až přehnaně pozitivní, odpíchl od třicátého výročí zániku Československa a vzniku České republiky. Nepouštěl se přitom do nějakých složitých úvah, natož aby se třeba i kriticky pozastavil nad tím, jak jednotliví aktéři postupovali před volbami v roce 1992 a především po nich. Rozpad republiky byl přece vyvrcholením určité trajektorie, která ovšem nebyla – jak by se to mohlo zpětně jevit – nějakou samozřejmostí. Celé to tehdy mohlo dopadnout také jinak.
Avšak znova – premiér se zjevně ve svém projevu rozhodl působit veskrze pozitivně, takže si všímal především toho, že jsme se se Slováky rozešli pokojně, mírovou cestou. Česká republika podle něj byla zrozena v obtížných podmínkách začátku devadesátých let. V čem byly obtížné a kdo za to nese odpovědnost, ale Fiala nezmínil. „Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch třicet let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí. Začínali jsme jako chudá země, která se teprve nedávno vymanila z komunistického bloku.“
Naším hlavním cílem podle něj bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země. „Naší touhou bylo stát se součástí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko. Dnes, na počátku roku 2023, to bereme jako samozřejmost. Jsme součástí demokratické Evropy a naši bezpečnost chrání naše členství v NATO. Díky tomu máme my i naše děti možnost, šanci žít daleko lepší život, než má většina lidí na této planetě.“
A zase. Aby premiér dodal lidem aspoň trochu pozitivní energie, zdůraznil, že to, kde dnes jsme, není náhoda. „Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech. A nejde jenom o ekonomiku. Dokázali jsme, že umíme držet při sobě, že máme srdce na pravém místě, že umíme podat pomocnou ruku, když se ten druhý ocitne v nesnázích. Vzpomeňte si třeba na obrovské povodně před více než dvaceti lety nebo na ničivé tornádo předloni na Moravě.“ Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor – nepochybuje Fiala – je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu.
