KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Nápad vlády darovat každé domácnosti s příjmem do milionu korun 5000 Kč na každé dítě spustil celkem očekávaně debaty o populismu. Argumenty zklamaných pravicových voličů lze chápat. Jsou to peníze vyhazované „z vrtulníku“, skutečně to nedává ekonomický smysl a opravdu to nevyřeší rychle rostoucí ceny. Samozřejmě zaznívá i okřídlené „proti populismu nelze bojovat populismem“. Dokážu všechny tyto argumenty pochopit. Ale také pro mě z toho vyplývá, že ti, kdo takto argumentují, zamrzli někde v roce 2019.
Tedy ve světě, kde platí klasické ekonomické poučky (byť ne dokonale), ve světě, kde existují dva jasně dané tábory – pravice a levice. Ve světě, kde se největší bitvy svádí o nějaký nesmysl v rámci tzv. kulturní války. Nic z toho už v roce 2022 neplatí.
To, co dnes vidíme kolem sebe, je v podstatě „dokonalá bouře“. Rychle rostoucí inflace, válka takřka za rohem, bezprecedentní uprchlická krize či nedostatek surovin a problémy v dodavatelských řetězcích.
Na začátku všeho byl covid, který stále působí jako katalyzátor nejen ekonomických, ale i společenských změn. Tyto změny známe velmi dobře z období před oběma světovými válkami. Nejistota a rozkývaná ekonomika vynesly k moci psychopaty, kteří neváhali obrátit podstatnou část světa v prach a nastolit brutální autoritářské režimy. O nic menšího se nyní nehraje. Na jedné straně stojí liberální demokracie a na straně druhé nejrůznější „-ismy“. Přestože je to globální potyčka, promítá se i do jednotlivých zemí a Česko není výjimkou.
Touto optikou bychom měli nahlížet i na takový detail, jakým je 5000 korun na každé dítě. Podpora je to skutečně velkorysá a dostanou ji nepochybně i lidé, kteří ji nepotřebují. Na druhou stranu je to poprvé podpora, která zasahuje i střední třídu. Tedy třídu, která celou dobu platila nejrůznější populistické nápady předchozích vlád a neměla z toho vůbec nic. Vzpomeňme si na debatu kolem 5000 korun pro důchodce, kteří övšem mají ze zákona zajištěnou valorizaci penzí.
