Obama se na poslední chvíli snaží Izrael dotlačit k míru s Palestinci. Koleduje si o další fiasko

Michal Půr

28. 12. 2016 • 08:02

Českými médii bez většího vzrušení proletěla zpráva, že Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci odsuzující výstavbu izraelských osad na palestinských okupovaných území. Ve skutečnosti jde ovšem o jeden z nejzajímavějších problémů současných mezinárodních vztahů. A to zejména kvůli tomu, že USA se zdrželi hlasování o rezoluci a umožnili tak její schválení. Izrael navíc Obamovu administrativu obvinil, že dokument kritizující výstavbu osad pomáhala vypracovat.

Je to mimochodem poprvé po 35 letech, kdy takto k Izraeli kritická rezoluce prošla. Je to také vůbec poprvé, kdy Obamova administrativa nepoužila v takovém případě veto. Celá řada předcházejících amerických prezidentů rezoluce k Izraeli nechala procházet opakovaně, byť ve výrazně mírnějším znění. Odcházející americký prezident byl dosud na půdě OSN spolehlivým spojencem Izraele. V roce 2011 Spojené státy pod jeho vedením vetovaly rezoluci, která je prakticky totožná s tou, která byla před několika dny schválena. Co tedy Obamova administrativa tímto krokem sleduje?

Důvod je třeba hledat především v izraelsko-palestinském mírovém procesu, který několik let stagnuje, nebo spíše neexistuje. Druhým důvodem je pak počínání současné izraelské vlády. Obojí spolu souvisí. Mírové rozhovory se od počátku roku 2014, kdy se naposledy podařilo přivést všechny zúčastněné strany k jednacímu stolu, úplně zastavily. Palestinci poukazují na to, že izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua velmi aktivně podporuje výstavbu dalších osad. V izraelském parlamentu je navíc těsně před schválením zákon, který zpět legalizuje ilegální výstavbu na území vlastněném Palestinci. Chystá se i výstavba stovek bytů ve východní části Jeruzaléma a na Západním břehu Jordánu.

Experti ovšem upozorňují, že Obama dopady svého rozhodnutí úplně neodhadl a spustil celou řadu vyjádření a rezolucí, které budou obviňovat Izrael a k míru v regionu rozhodně nepovedou. Izraelský deník Haaretz v úterý uvedl, že izraelští ministři byli seznámeni s informací, že na Blízkovýchodní mírové konferenci, která začne 15. ledna v Paříži, vznikne plán na obnovení mírových rozhovorů. Konference se má účastnit zhruba 70 zemí a Izraelci jí vyhlíží ve velkých obavách. Zejména z podmínek, které mají vést k tomu, aby Izraelci a Palestinci opět zasedli ke společnému stolu. „Konference, jejímž jediným zájmem je poškození bezpečnosti Izraele, by se neměla jmenovat konference, ale soud namířený proti Izraeli,“ prohlásil izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman.

Podle něj jde o novou verzi soudního procesu s Dreyfusem. S tím rozdílem, že teď jsou v roli obžalovaného všichni Židé. Alfred Dreyfus byl francouzský armádní kapitán, který byl v roce 1894 křivě obviněn a odsouzen za velezradu a jehož proces se stal vzhledem k jeho židovskému původu symbolem nespravedlnosti a antisemitismu.

Rezoluce OSN uvádí, že izraelské osady na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě představují mimo jiné porušení mezinárodního práva. Izrael v reakci přerušil diplomatické vztahy s některými zeměmi (Nový Zéland a Senegal, které se na vzniku podílely). V Netanjahuově vládě navíc sílí hlasy, že Izrael by měl stavbu osad urychlit a nejradikálnější hlasy volají po anexi některých částí Západního břehu. Tedy po něčem, co k míru rozhodně nepřispěje. Naplňují se tak slova některých expertů, kteří postup Obamovy administrativy kritizovali.

„Dopady tohoto rozhodnutí budou přesně opačné, než by si administrativa přála,“ říká Aaron David Miller z think tanku Wilson Center, jehož členové působili jako poradci pro Blízký východ u mnoha amerických prezidentů. Vzhledem k tomu, že nastávající americký prezident Donald Trump stojí pevně za Izraelem, tak Obamovo gesto působí jako pomsta Netanjahuovi, s nímž nikdy neměl dobré vztahy. To plyne zejména z toho, že americký prezident nikdy nebyl schopen omezit a zpomalit výstavbu osad. Projevilo se to zejména v roce 2010, kdy byl na oficiální návštěvě Izraele viceprezident Joe Biden. Izraelská vláda ovšem tehdy oznámila další výstavbu a rozzuřený Biden návštěvu země značně zkrátil a narychlo odjel.

V tomto ohledu celá rezoluce působí trochu jako Obamova labutí píseň. „Po 20. lednu bude všechno jinak,“ reagoval na hlasování v Radě bezpečnosti OSN Trump. Jeho slova přitom v Izraeli padají na úrodnou půdu a Netanjahu už dal několikrát najevo, že se na spolupráci s ním těší. A to nejen proto, že Trump chce přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzálema, což bez jakýchkoliv pochyb rozlítí Palestince. Mírově řešení a vytvoření suverénního státu Palestina je tak zase o něco dál.   

SDÍLET