Pečinka: Babišova vláda přežila. Vítejte ve světě agrárních baronů a husákovského retra | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Babišova vláda přežila. Vítejte ve světě agrárních baronů a husákovského retra

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Babišova vláda přežila opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Výsledek 17hodinové sněmovní diskuze není nijak překvapivý, důvodem je skutečnost, že kabinet má prakticky největší parlamentní podporu v historii. Současně jde o „retrovládu“ ztělesňující husákovskou politiku klidu na práci, což větší část společnosti akceptuje – nehledě na masové demonstrace z posledních týdnů.

Paradoxem Babišova kabinetu je, že jde o vládu s nejmenší i největší parlamentní podporou v historii České republiky. Rozpor se skrývá v tom, že formálně jde stále o menšinový kabinet, který má přímou podporu 93 poslanců ANO a ČSSD. Potřebnou většinu zajišťuje ještě 15 komunistických zákonodárců, kteří vládu tolerují. Výsledných 108 poslanců je zhruba tolik, co měla první Klausova vláda v letech 1992-96.

A pak je tu ještě 19 poslanců Okamurovy SPD, která v podstatných věcech hlasuje s koalicí a netají se přáním vystřídat v ní ČSSD. Reálná podpora Babišovy vlády teď tedy osciluje kolem čísla 130, což je ústavní většina, kterou v Česku žádná vláda neměla. Za to, že Babišův tábor nemůže měnit podstatné části Ústavy vděčíme Senátu, kde má většinu opozice. Z téhle aritmetiky vyplývá, že středeční hlasování o nedůvěře vlády mělo ze strany opozice hodně symbolický ráz.

Daleko důležitější pro pevnost kabinetu je podpora od části české společnosti, které se mu dostává. Kdo jej vlastně podporuje?

Politolog Petr Sokol srovnáním posledních sněmovních a evropských voleb načrtl přesnou politickou geografii Babišova světa. Obecně lze říct, že ANO si přerozdělilo někdejší voličskou základnu ČSSD a KSČM. Geograficky kopíruje severozápadní Čechy a severní Moravu s výběžkem na středomoravskou Hanou. Téměř přesně to odpovídá hranici někdejších Sudet.

Z pohraničí byli po válce čeští Němci vyhnáni, na jejich místo přišli většinou lidé bez majetku a mnohdy zde dodnes nevznikly funkční struktury života. I proto je v těchto místech oproti zbytku země často vyšší kriminalita, rozvodovost a nižší průměrná úroveň vzdělání. Vesměs jde o staré průmyslové oblasti, kde je vyšší nezaměstnanost. Jestli bude chtít současná opozice někdy získat většinu, měla by uvažovat o specifickém Marschalovu plánu pro tyto regiony, které dnes slyší na babišovskou nabídku okamžité spotřeby, která ovšem perspektivně nic neřeší.

Věkově má tato vláda také většinovou podporu českých seniorů, kteří si na rozdíl od těch německých a rakouských nestačili na důchodový život naspořit a dnes jsou příliš závislí na výši státních penzí, tedy na Babišovi.

Současně jde o vládu, která s sebou nese retro étos minulé éry. Nejde jen o podporu ze strany KSČM, která rehabilituje mnohé podle hesla „ne všechno, co se v komunismu dělalo, bylo špatně.“ Jde také o zvýrazňování funkce všemocného státu a relativizaci hodnot, na nichž byla postavena polistopadová republika. Naopak Babišova éra ztělesňuje husákovskou „společenskou smlouvu“ založenou na vidině stability a klidu na práci.

Babišova vláda úspěšně komunikuje se „svou“ částí společnosti, protože má svoje nezpochybnitelné lídry, Andreje Babiše a Miloše Zemana. Tito dva mužové si dlouho nevěřili a obcházeli se. K jejich paktu došlo někdy v roce 2015 v souvislosti s migrační krizí. Díky tomuto spojenectví začaly postupně splývat jejich voličské základny, které nyní tvoří pevný blok, kolem něhož jako okolo slunce krouží menší strany (SPD, KSČM, ČSSD).

Česko je ovšem součástí jednoho středoevropského trendu. Ve všech zemích V4 dnes vládnou tzv. venkovské strany. Stručně řečeno, uskupení, která mají voličskou základnu v malých městech a obcích. Česko a Slovensko se od dvou zbylých zemí liší strukturou zemědělských výměr. Zatímco v Polsku a Maďarsku (a Rakousku) podporují vládu malí a střední zemědělci, v zemích bývalého Československa je u moci společenská vrstva, která by se dala nazvat slovy socialistický velkostatek.

Například českému zemědělskému venkovu vládne několik rodin v čele s Babiši a Tomany, kteří regulují a ovládají penězovody. Hospodaří na obrovských prostorách a to devastujícím způsobem, který se označuje jako industriální zemědělství.

Novodobí agrární baroni jsou hlavními zaměstnavateli v celých venkovských oblastech. Současně jsou skutečnými vítězi a hybnými silami této vlády, jak to ostatně naznačil předběžný audit Evropské komise. Ztělesňují všechno, co je systémově vadné na této vládě. Především obrovský střet zájmů privátního byznysu a politiky. Tento systém zároveň generuje obrovské finanční prostředky, což dává agrárním baronům obrovskou sílu.

Když ke všem těmto věcem připočítáme roztříštěnost současné opozice, která obtížně hledá společné zájmy, vychází nám, proč vláda ve sněmovně nejenže nepadla, ale má stále dostatek síly dokončit své funkční období – pokud bude chtít a překoná stávající krizi orchestrovanou prezidentem Zemanem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud