Pečinka: ODS před kongresem. Všimla si, co chce její volič? | info.cz

Články odjinud

Pečinka: ODS před kongresem. Všimla si, co chce její volič?

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Sobota přinese odpověď na otázku, kam směřuje ODS. Před volebním kongresem se lze na občanské demokraty dívat ze dvou úhlů, ani jeden ale neukazuje celou skutečnost.

První pohled nabízí záplavu dat, která mají ilustrovat, čeho všeho ODS dosáhla – od komunálních voleb (2014 a 2018), přes krajské volby (2016), sněmovní (2017), senátní (2018) až po eurovolby (2019). Potíž ovšem je, že zastánci této pozice začínají bilancování až rokem 2013, kdy strana tvrdě narazila na dno své popularity. Logicky pak předkládají obraz partaje na vzestupu, jejíž výsledky od toho roku jen rostou. Ten obraz je ale neúplný.

Stoupenci druhého pohledu namítají, že podobnou „drobečkovou“ politikou ve stylu „od procenta k procentu“ se ODS vrátí k výrazným výsledkům z devadesátých let zhruba tak za dvě desetiletí. Stranu vidí jako spolek bez lídra i programového étosu a zatíženou personální stagnací.

Existuje ale ještě minimálně jeden názor na fungování ODS. Ano, má sice pořád stejnou značku a modré logo s ptákem, ale zevnitř se hodně změnila. Na rozdíl od polistopadové éry je daleko víc stranou regionů. Co to znamená? Každé politické uskupení má úroveň lokální, krajskou a celostátní a tomu odpovídají různé typy reprezentace.

ODS po kataklyzmatu roku 2013 a známém zásahu na Úřadu vlády, který předcházel pádu Nečasovy vlády, personálně odpadla prakticky celá celostátní garnitura. Část lidí odešla, část byla vytlačena a na jejich místo přišli vesměs komunální a krajští politici, kteří si většinou podrželi své bývalé funkce. Důvodem bylo, že právě na lokální úrovni voliči na většině míst ODS podrželi a z těchto lidí se rekrutovala nová celostátní politická vrstva.

Dříve ODS měla také silnou skupinu ekonomů, právníků, specialistů na bezpečnostní nebo zahraniční politiku, kteří udávali tón celostátní politice a nezabývali se komunálem. Po vzniku krajů (2000) a především po roce 2013 ale tyto funkce obsadili lidé z komunální a krajské sféry. Pochopitelně, že každý politik je regionálně ukotven, jde spíš o to, že ODS nemá dostatek průrazných osobností specializujících se (nejen) na zmíněná témata vysoké politiky. Dnes to hodně suplují lidé, kteří politiku až příliš vidí prizmatem svého města nebo kraje.

To by až tak nevadilo u senátorů, ale nedostatek politiků zabývajících se čistě celostátními tématy je to, co odlišuje ODS řekněme před dvaceti lety a dnes. A to je také důvod, proč je vnímána jako strana, která nenastoluje celostátní témata. ODS ročník 2020 je z jednoho úhlu pohledu něčím, co by chtělo být hnutí STAN – po celé zemi rozkročenou partají, dělající servis komunálním a krajským politikům. A proč ne, mohl by někdo namítnout.

Problém je v kontextu současné české politiky. Loňské demonstrace na Letné ukázaly jedno: v „nebabišovské“ části společnosti je silné politické napětí a početné středostavovské vrstvy hledají své politické mluvčí. Na tomto půdorysu je „drobečková“ politika ODS, spojená s radostí z každého procenta v průzkumech navíc, vnímána jako něco absolutně nepatřičného. Možná si toho vedení ODS nevšimlo, ale městský středostavovský volič vyhlásil už před časem veřejnou soutěž na to, kdo ho zbaví vlády Andreje Babiše. Věřme, že se vedení ODS do této soutěže nezapomene přihlásit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud