Pečinka: Trikolóra jako Babišův satelit? | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Trikolóra jako Babišův satelit?

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | V sobotu se v Brně sešel ustavující sjezd hnutí Trikolóra. Podle předpokladů byl předsedou zvolen Václav Klaus mladší a více než 190 delegátů (zastupujících 240 členů a deset tisíc registrovaných příznivců) odsouhlasilo program, jehož základem jsou tři body.

Část Žijeme v České republice se hlásí k národnímu státu jako základu demokracie a požaduje reformu EU a přenesení pravomocí na národní úroveň. Klasický liberální nádech má ekonomická část Bohatství vzniká z práce, jejímž cílem je podporovat podnikání a svobodné aktivity bez regulací. Třetí část nese název Braňme normální svět, což má podle Klause a jeho příznivců být obhajoba tradičního světa proti pokrokářským ideologiím genderismu, klimaalarmismu a rovnostářství.

Problém Trikolóry není v programu. Je napsán klasicky hodnotově, takže někdo s ním může souhlasit a jiný nesouhlasit. V takto srozumitelné podobě by ho nejspíš podepsalo sedmdesát procent obyvatel. Problém je ve strategické politické orientaci této strany, která na centrální úrovni nakonec způsobí její pád. O co jde? Jedna věc je principiálně ve svých projevech bojovat za hodnoty proti evropským byrokratům a českým regulátorům, čemuž většina lidí rozumí a zatleská. Jiná věc je, jaké zájmy a kterých sociálních skupin chce Trikolóra reprezentovat a kam se chce v politickém spektru postavit.

Před půlrokem v rozhovoru pro Právo a opět v páteční MF Dnes předseda Klaus ml. řekl, že rozdělení na pravici a levici dnes ztratilo smysl. Slyšet něco podobného od člověka s příjmením Klaus je šok, protože celá filosofie 'klausismu' byla a je založena právě na tomto rozdělení světa. Pravice-levice je sice schematická typologie, ale stále nabízí základní politické vymezení, i když se může vnitřně proměňovat. Trikolóra v pojetí Klause mladšího má však být pravolevé uskupení, kde na jedné straně stojí libertarián Mach, expert Trikolóry na ekonomiku, na straně druhé socialista a exposlanec ČSSD Koudelka, expert na právo.

Tento koncept populistických stran je dnes v Evropě běžný. Vtip je v tom, že toto místo už v Česku dokonale zabral Andrej Babiš se svým hnutím ANO a z druhé strany Tomio Okamura a SPD. To nevylučuje, že se Trikolóra do parlamentu dostat může, přestože spíš jako okrajové hnutí. Hlavní věc, které se všichni řečníci na sjezdu vyhýbali jako čert kříži, byla budoucí orientace na Andreje Babiše a jeho systém, který zde vytváří. Je to takové nevyslovené tajemství, kterého se žádný z členů vedení příliš nedotýkal, ale které bylo všudypřítomné. Ta nevyslovená věta byla: Andrej Babiš je tu na dalších šest let, tak proč bychom si s ním nezavládli?

Napovídala tomu i účast místopředsedy ANO Petra Vokřála a dalších dvou poslanců za Babišovo hnutí. Vokřál to naznačil jasně: Trikolóra by se měla věnovat školství a ekonomice, my tomu ostatnímu. Na ustavujícím sjezdu tak nepřímo proběhly první koaliční námluvy. Pro brněnského Vokřála, který zoufale hledá partnery pro období po krajských volbách, to byl dvojnásobně důležitý moment.

Tato věc nakonec bude hlavní tragédií Trikolóry – stane se satelitním uskupením v plánech Andreje Babiše a bude vytvářet clonu v jeho budování autoritativního režimu a provazování zájmů jeho firem a českého státu. V tu chvíli hodnotově napsaný program Trikolóry splaskne, jako když špendlíkem propíchnete balónek. Nejde totiž slovně bojovat proti Evropské unii, byrokratů a regulátorům, a politicky se přitom objímat s Babišem, který v Česku utužuje systém, jenž demokracii a právní stát deformuje daleko hlubším způsobem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud