KOMENTÁŘ JAKUBA SPLAVCE | Loni v lednu jsem psal komentář s příhodným názvem „Komunikace jako klíč. Začne ji brát nová vláda konečně vážně?“. Žádný z popsaných a diskutovaných bodů se nenaplnil. Naopak. Jedeme šusem z kopce. Současný stav komunikace českých politiků jsem dnes shrnul do tří odstrašujících fenoménů, které oni sami nějakým perverzním způsobem považují za vrchol marketingu.
Pracuji, tedy jsem
Politici chodí do práce. Wow. A víte, že tam někdy musí být opravdu dlouho? Stejně jako každý z nás. Jenže pro ně je to hodně těžké. Takže si berou spacáky, karimatky a vitamínové balíčky. Prostě se připravují na to, že budou pracovat déle, než jsou zvyklí. Nebyli by to ale ti naši, aby si nám, svým voličům, pořádně nepostěžovali nebo se v konečné fázi nepředháněli, kdo má lepší video nebo fotku, jak tráví ve sněmovně den i noc.
Ve snaze o popularizaci sama sebe se k tomuto nechali strhnout skoro všichni napříč politickým spektrem. Přestože se pro politiky „práce = těžký“, tak tady už komedie přesáhla hranice lidského chápání. To, že v práci jste, je naprosto normální. Co tam děláte, to je nám záhadou. Co kdybyste nám to řekli? Místo fotek s unavenou tváří nebo rádoby vtipnými videi se spacáky.
