Petrov: 30 let po „sametu“. Komu za něj vystavit účet a kudy dál? | info.cz

Články odjinud

Petrov: 30 let po „sametu“. Komu za něj vystavit účet a kudy dál?

Petrov: 30 let po „sametu“. Komu za něj vystavit účet a kudy dál?
 

KOMENTÁŘ VADIMA PETROVA | Komu můžeme v době třicetiletého výročí sametové revoluce vystavit účet za to, kam jsme zemi dovedli? Stav ekonomiky, kvality života, zemědělství, průmyslu, životního prostředí… je mnoho rovin, ve kterých ten výsledek prozkoumat. Materiálně jsme si polepšili, svobodu a demokracii jsme v naší zemi uhájili, úspěšně jsme se integrovali do západních struktur. A co se týče kvality života, je otázka, jak ji budeme definovat.

Minulost měnit nelze, přesto o ní máme pořád pochybnosti. Klademe si otázky, jestli to tehdy dostali do rukou ti správní lidé. Je „samet“ především výsledkem statečnosti studentů na Národní třídě nebo umělců, kteří přesvědčovali lidi v továrnách a na náměstích? Nebo důsledkem rozhodnutí komunistů a estébáků tušících neodvratnost pádu, kdy snad sami hodili ručník do ringu, aby pak byli první ve frontě, když se rozdával státní majetek do soukromých rukou? Nebo nám to zařídili disidenti?

„Musím znovu a jasně zdůraznit, že pád komunismu v naší zemi byl především nedílnou a přirozenou součástí určitého velkého mezinárodního pohybu. Ano, starý režim se mohl u nás rozpadnout o něco dříve i o něco později, mohl se rozpadat rychleji, ale i podstatně pomaleji, mohlo se to stát tisícero jinými způsoby, lepšími a hlavně nepoměrně horšími. Ale i kdyby pád totalitního systému netrval u nás dny, ale dlouhé a trýznivé měsíce, ne-li léta, a i kdyby byl provázen nesrovnatelně větším množstvím překážek a možná i utrpení, nic by to neměnilo na zřejmém faktu, že se to v daném mezinárodním kontextu a právě zde, uprostřed Evropy, a právě v této zemi, s její historií a tvůrčím nábojem, stát muselo,“ prohlásil ve Vladislavském sále 28. října 1999 Václav Havel, čímž vůbec nemíním zásluhy kohokoliv snižovat.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) přinesl výsledky šetření o důvěrě Čechů k ústavním institucím. Prezidentovi věří 56 % obyvatel, vládě 50 % a oběma komorám Parlamentu shodně po 40 %. Od posledního měření se jedná o nárůst, který autoři přičítají dobré ekonomické situaci, životní úrovní a také spokojenosti s vlastním životem. Průzkum se konal v říjnu a CVVM jeho výsledky vysvětluje také možným dopadem ukončení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo či atmosférou, do které se promítlo úmrtí Karla Gotta.

Průzkum také zkoumal spokojenost Čechů se současnou politickou situací. Tam je situace víceméně stabilní. Lidé jsou spokojení téměř ze čtvrtiny (23 %). 35 % obyvatel to moc neřeší a jsou víceméně v pohodě, nespokojených je 39 %, velmi nespokojených je 11 % a zbytek neví, přičemž tento průzkum pracuje s respondenty staršími 15 let. Pokud bychom podíl velmi nespokojených vztáhli na celou populaci, byl by to teoreticky zhruba milion demonstrantů. Jak to je ve skutečnosti, brzy uvidíme. V červnu bylo na Letné podle organizátorů demonstrací ze spolku Milion chvilek pro demokracii 283 000 lidí naladěných proti Babišovi a Zemanovi. Ve dnech 16. a 17. listopadu stejné uskupení organizuje protesty na náměstích po celé zemi.

Vlajková loď oslav výročí Sametové revoluce je „Koncert pro budoucnost“, který se koná 17. listopadu na Václavském náměstí. Koncert by oficiálně neměl být protestní, je to akce sponzorů a partnerů, jako jsou Česká spořitelna, Nadace Luďka Sekyry, Ministerstvo kultury ČR, Pražský magistrát, Česká televize a Český rozhlas, přesto pro většinu lidí splyne s protesty proti vládě a prezidentovi. Už jen výběrem hostů, kteří dlouhodobě vystupují proti současným poměrům, jako je Lída Rakušanová, Michael Žantovský, Šimon Pánek, Martin Mejstřík nebo Václav Malý. I když ne všichni se vyjadřují tak explicitně jako pozvaný Tomáš Halík, který o prezidentovi pro Reflex prohlásil, že Zeman je škůdce Česka, který se nikdy neměl stát hlavou státu.

Propojení akcí posílí i videoklip Josefa Galena a Báry Basikové a v něm vystupujících umělců, jako je operní pěvkyně Dagmar Pecková, režisér a zpěvák Ondřej Havelka, zpěvačka Marta Jandová, herečka Bára Hrzánová, herec Ivan Trojan a další. Videoklip má jedno hlavní sdělení a tím je NE. NE v mnoha podobách. Někdy odlehčeně, častěji však v podobě sveřepého výrazu plného odhodlání. Je to NE v kontradikci k vládnímu ANO. Nemá však další obsah. Je to prázdné NE.

Tím se nynější protest liší od toho v roce 1989. My jsme totiž tehdy na náměstích věděli, co chceme, nejen co nechceme. Chtěli jsme zrušit vedoucí úlohu komunistické strany, chtěli jsme svobodné volby, svobodu slova a projevu, chtěli jsme cestovat, chtěli jsme mít otevřenou cestu do škol, i když jsme nebyli v SSM nebo v KSČ, chtěli jsme, abychom nebyli diskriminováni za postoje rodičů v roce 1968, chtěli jsme se mít ekonomicky lépe.

Když chci někoho přesvědčit o svém názoru, musím pro něj uvést argumenty a předestřít, jak si tu správnou cestu představuji. Pokud demonstranti nenapíší na své transparenty Kalousek na Hrad, nebo Piráti do vlády, nevím, co nám vlastně chtějí říct. Až CVVM uspořádá příští průzkum, listopadový výkyv v podobě demonstrací proti prezidentovi a vládě se s největší jistotou do výsledků průzkumu nepromítne.

Vadim Petrov je hudebník, pedagog, mediální expert a člen RRTV.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud