Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pracovat donekonečna za nízký plat může jen hlupák. Firmy byly lakomé jako řezník Krkovička a teď se diví

Pracovat donekonečna za nízký plat může jen hlupák. Firmy byly lakomé jako řezník Krkovička a teď se diví

Tuzemští podnikatelé kritizují úřad práce v Liberci za uspořádání semináře, na kterém se mohli zájemci o zaměstnání v Německu dozvědět, jak napsat správně životopis a na co si dát při hledání nového místa u našich západních sousedů pozor. Stav v regionu je přitom vážný: místním firmám prý chybí zaměstnanci, musí je dokonce „přeplácet“ a oni stejně jdou za lepším za kopečky. Přitom není to zas až tak dávno, kdy z těchto míst a dalších úřadů zaznívaly přemoudřelé fráze o tom, jak Češi nechtějí dojíždět za prací a že je potřeba těmto návykům je rychle přiučit.

Nejsilnější kritika přišla z úst Karla Havlíčka, šéfa Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR. „Fakt, že liberecký úřad práce pomáhá německým kolegům s náborem českých pracovníků, zní v době, kdy naše firmy již nevědí, jak přilákat pracovníky a kdy cíleně náš stát redukuje příliv zahraničních zaměstnanců, zcela neuvěřitelně. Nejsložitější je přitom situace právě v pohraničních oblastech, kde je dlouhodobě počet těch, kteří využívají lepších mzdových podmínek v blízkých německých městech a obcích, největší,“ napsal Havlíček v prohlášení s tím, že se jedná o „výsměch všem podnikatelům v regionu.“

Ve svém prohlášení si přitom odpověděl sám, když uvedl, že lidé využívají lepších mzdových podmínek, které jim za hranicemi nabídnou. A to snad není žádný zločin. Česká republika je členem Evropské unie a je zde volný pohyb pracovních sil. Pokud čeští zaměstnanci denně chtějí několik desítek kilometrů dojíždět a s jejich jazykovým vybavením a pracovními výkony jsou němečtí šéfové spokojeni, tak proti tomu nelze nic namítnout.

Svou hlavní roli zde hrají pochopitelně peníze. Lze sice předpokládat, že čeští zaměstnanci nedosahují za hranicemi takových mezd jako jejich němečtí kolegové, ale oproti stavu v jejich domovině je to velký rozdíl.

Pro dokreslení uveďme několik čísel. Podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu činí průměrná mzda v Libereckém kraji 27.233 korun (21.163 korun čistého). Jak je všeobecně známo, na ni nedosáhnou zhruba dvě třetiny lidí a onen medián, který dělí zaměstnance na dvě poloviny podle výše výdělku, tak v tomto kraji může činit cca 24.000 korun (18.600 korun čistého). V sousedním Německu přitom činí minimální mzda 1500 eur (38.400 korun). Po odečtení všech odvodů (výpočet berme prosím jako modelový, neboť německý systém u daní a odvodů z příjmů je poměrně složitý) si zaměstnanec přijde na nějakých 1093 eur čistého (27.955 korun). Když už jen tuto částku (je totiž možné, že si někteří čeští zaměstnanci přijdou na víc) srovnáme s výsledky průměru či mediánu za Liberecký kraj, nelze se chuti po změně práce divit.

Ale zpět do Česka. Je pravdou, že nezaměstnanost u nás je na historických minimech a nedostatek pracovní síly začíná v některých oblastech limitovat další růst ekonomiky. Rovněž platí, že mzdy v Česku v posledních letech rostou rychleji, než zde bylo zvykem. Přesto české výdělky stále dosahují třetiny až čtvrtiny mezd v Rakousku či Německu. Co je příčinou tohoto stavu? S výjimkou posledních dvou let zde totiž platy rostly velice pomalu. Firmy přidávaly málo, mnohé vůbec. Byly lakomé jako onen legendární řezník Krkovička z Večerníčku. Na lidech šetřily, do svého rozvoje neinvestovaly, rochnily si ve svém chlívečku. Od ČNB pak dostaly tříletý bonus v podobě oslabené koruny, řada z nich ho přitom „projedla“. Když chtěl někdo přidat, byl odražen sprškou výmluv. Bylo mu doporučeno za „lepší“ prací se stěhovat. Řada lidí to nyní proto zkouší. Už je nebaví nosit domů výplatu, se kterou tak tak přečkají měsíc, nic z ní ušetří a o nějakých úložkách na důchod u nich nemůže být ani řeči.

Čemu se tedy české firmy diví? To, v jakém se nacházejí stavu, je především vizitkou jejich majitelů nebo manažerů. Pokud to chtějí svádět na své zaměstnance, pláčou na špatném hrobě. Jestliže jejich podřízení pracovali špatně, měli je už dávno vyrazit. Spíš měli zdražit produkci a tlačit své odběratele, aby kývli na větší růst cen. Z toho mohli svým lidem přidat už mnohem dříve.

Svižný růst platů není překážkou českého hospodářství. Firmy jsou v kondici, přežijí to bez úhony. Přežily by to, i kdyby k tomuto růstu došlo dříve. Když stát zvyšoval minimální mzdu, všichni brečeli, jaký dopad to bude mít na rostoucí nezaměstnanost a ztrátu konkurenceschopnosti. Přitom se nestalo vůbec nic. Z toho jen vyplývá, jakou hru na schovávanou mnozí šéfové se svými lidmi hráli a hrají. Lidé chtě nechtě dosud jejich pravidla akceptovali. Nyní se doba změnila, změnu budou muset přijmout i firmy. Pokud se tak nestane, některé z nich holt skončí. Řada majitelů si pak bude muset hledat práci sama a zjistí, že se svou kvalifikací jsou na tom i mnohem hůře, než ti, kterým seděli dlouhá léta na zádech a šlapali po krku.

Komentář vyšel na webu Reflex.cz. Další příspěvky autora si můžete přečíst zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1