Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo versus Konvička. Jak je to s pálením koránu?

Právo versus Konvička. Jak je to s pálením koránu?

V sousedním Slovensku byla obviněna mladá žena kvůli spálení koránu a protimuslimskému videu. Velice tvrdý postup slovenské policie proti této ženě je přesným opakem současného benevolentního postoje českých policejních orgánů vůči paličům koránu z kolektivu jihočeského docenta Konvičky.

Konvička se svými věrnými pálil korán opakovaně a například za pálení koránu před brněnskou mešitou si sice vysloužil trestní oznámení ze strany Svatopluka Bartíka z hnutí Žít Brno, ale policejní vyšetřovatelé dospěli k názoru, že pálení koránu před mešitou české zákony neporušilo, jak sdělil mediím mluvčí Městského státního zastupitelství v Brně Ivo Hahn. Na první pohled se může zdát, že Konvička má štěstí a české zákony prostě stále respektují právo na svobodu projevu – byť realizované dosti kontroverzně. Ovšem tak jistý bych si nebyl. Podle dostupné analýzy českého práva totiž Konvičkovo štěstí nevychází ze znění českých zákonů, ale spíše z toho, že státní zástupci a vyšetřovatelé ještě zastávají liberální výklad českého práva, který respektuje svobodu slova.

Ovšem pokud dojde k změně názorů či výměně vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců, tak již dnes umožňují české zákony změnou výkladu svého znění nejen postihovat pálení koránu, ale i cokoliv, co by případně vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci považovali za urážku či hlásání nenávisti k islámu, a nejen k němu. V tomto svém názoru se opírám o odbornou publikaci Ne islámu! Protiislámská politika v České republice editovanou českým odborníkem na extremismus Miroslavem Marešem a jeho kolektivem. Knihu jsem si přečetl a za nejpodstatnější nepovažuji tu část, která popisuje vývoj protiislámské scény v České republice, která kvůli době vydání (2015) neobsahuje informace o totálním rozpadu protiislámské scény kolem Konvičky po jeho rozvracení Bloku proti islámu.

Tou nejzajímavější částí je soubor několika analýz českého práva a jeho postoje k činům, které mohou být interpretovány jako hanobení či urážení islámu a muslimů. V části knihy napsané Štěpánem Výborným se popisuje význam § 355 trestního zákoníku. „Obecně tak lze konstatovat, že aplikace citovaného ustanovení by přicházela do úvahy především v případech zostřeného hanobení muslimské víry a jejích vyznavačů, které by bylo založeno na jedné straně na vědomém šíření lží či polopravd a mýtů o tomto náboženství, a zároveň by mělo výrazně negativní dopad na cítění muslimských věřících,“ konstatuje Výborný, ale zároveň ihned dodává, že v České republice zatím není žádné soudní rozhodnutí v otázce aplikování tohoto paragrafu na protimuslimské projevy.

Výborný také dodává, že v jediném známém případě (tj. ke konci roku 2015), kdy hrozilo stíhání na základě § 355 trestního zákoníku dnes již veřejně neaktivnímu protimuslimskému aktivistovi v Hradci Králové Valentinu Kusákovi, dozorující státní zástupkyně ukončila trestní stíhání a nechala předat případ k řešení pouhého přestupku. Jak Výborný dále ve své analýze popisuje, § 355 trestního zákoníku chrání islám jako českým státem respektované náboženství a další paragraf 356 o podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod naopak hájí hlavně muslimy. „Z hlediska konkrétní aplikace této trestní normy lze říci, že by mohla mít dopad na mnohá nenávistná protiislámská vyjádření adresovaná muslimům, kteří takto bývají často rozličně hanlivě označováni, a je vyzýváno k nezbytnosti boje proti jejich příchodu a zdejšímu náboženskému působení (tj. k omezování jejich náboženských práv),“ konstatuje Výborný.

Co to vše pro nás běžné občany znamená? Myslím si, že hlavně to, že stačí změna státních zástupců a soudců a teoreticky je možné uvěznění či jiné perzekuování všech odpůrců islámu v České republice, a to bez rozdílu, jak moc vulgárně či skutečně nenávistně se proti islámu projevili. Protože stačí, když se nějaký muslim bude cítit uražen a státní zástupce se soudcem s ním budou souhlasit, a můžete být soudy potrestáni. Tedy „výhoda“ rozumného přístupu dnešních státních zástupců a soudců, kteří nadřazují svobodu slova nad něčí pocit urážky, může být velice rychle otočena v neprospěch kritiků islámu, a samozřejmě nejen jich. Jistě, rozumím tomu, proč po tragédii 2. světové války se u nás přistoupilo k vytvoření trestného činu podněcování k nenávisti, ale zákonodárce jaksi nepočítal s možností, že aplikování těchto paragrafů trestního zákona se dá snadno zneužít k postihování osob s opačným či multikulturními aktivisty nelibě viděným názorům.

 

Vlastně mi to vše připomíná bolševický trestní zákon ze dne 29. listopadu 1961 a hlavně jeho § 100: Pobuřování. „Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky nejméně dvě osoby pobuřuje proti socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. Stejně bude potrestán, kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky umožní nebo usnadní šíření pobuřujícího projevu. Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem,“ zní tento bolševický zákon proti hlásání nenávisti k socialismu.

Komentář vyšel na webu Reflex.cz. Další příspěvky autora si můžete přečíst zde.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744